Krajský soud v Brně se zabýval žalobou proti integrovanému povolení provozu zařízení hal pro výkrm brojlerů, kterou podal environmentální spolek. Povolení bylo soudem zrušeno z důvodu deficitů závazného stanoviska EIA.
Podnikatelé by se měli začít obávat nové etapy spotřebitelských sporů, protože se začala projednávat novela zákona o ochraně spotřebitelů a občanského zákoníku, která zavádí přísná pravidla pro tzv. environmentální tvrzení. Do propadliště dějiny by proto měla zamířit všechna prohlášení o tom, že výrobky nebo služby jsou klimaticky neutrální nebo že vůbec, ale vůbec neškodí životnímu prostředí. Zkrátka a jednoduše – doufejme, že novela zamezí lakování skutečnosti nazeleno.
NSS se zabýval kasační stížnosti ekologického spolku ve věci realizace dálničních stavebních objektů. Podstatou věci bylo zejm. to, že odvolací orgán rozhodoval v době, kdy již skončila platnost závazného stanoviska orgánu na ochranu povrchových vod. NSS rozhodoval ve věci již podruhé, v předchozím případě rozhodnutí krajského soudu zrušil.
Včera rozhodoval Vrchní soud v Praze o tom, jestli spolky mohou žalovat velké korporace za greenwashing. Soudci neměli pochybnosti o tom, že ano a že i ze současné právní úpravy plyne, že greenwashing je nekalou obchodní praktikou. Díky naší práci je tak na světě první významné rozhodnutí, díky kterému se mohou spotřebitelé bránit proti snaze podnikatelů lakovat svoji činnost na zeleno.
Spletitost vztahů jednotlivých subjektů konsorcia Frank Bold je pro lidi zvenku téměř neuchopitelná. Jisté je, že členem výboru spolku Frank Bodl Society je právník Martin Fadrný (pracuje v rámci Frank Bold Advokáti, kde má na starost obchodní rozvoj), donedávna býval členem výboru i Pavel Franc. Vedle spolku Frank Bodl existuje společnost Frank Bold Advokáti, jejímiž jednateli jsou mj. Pavel Franc a Jiří Nezhyba. Dále je třeba zmínit Frank Bodl Advisory, kde je jednatelem opět Pavel Franc. Pavel Franc, Martin Fadrný a Jiří Nezhyba spolu pracovali již v předchůdci celého konsorcia Frank Bold – Ekologickém právním servisu. Smlouvu o spolupráci na projektu gigafactory v Dolní Lutyni podepsal za Frank Bold Society Martin […]
Médii proběhla zpráva, že několik ekologických spolků v čele s Frank Bold Society uzavřelo smlouvu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, CzechInvestem a dalšími subjekty o podmínkách realizace Strategického podnikatelského parku u obce Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji. Ten jako projekt „s vysokou přidanou hodnotou“ posvětila nedávno vláda. Za oběť obřímu záměru padne zemědělská půda a příroda, mj. ptačí oblast „Heřmanský stav – Odra – Poolší“.
Nejvyšší správní soud rozhodoval díky spolku Arnika důležitou právní otázku. Sám ji popsal takto: „Nejvyšší správní soud se v této věci zabývá způsobem a rozsahem posouzení účastenství dotčené veřejnosti (tzv. ekologických spolků) v navazujících řízeních podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“). Konkrétně hledá odpověď na otázku, co vše si musí právní orgán rozhodující podle § 28 správního řádu o účastenství (sám) posoudit, pokud dotčený orgán dospěje k závěru, že záměr nepodléhá ani zjišťovacímu řízení.“ Jakou odpověď si soudci dali?
Nejvyšší správní soud vyhověl naší kasační stížnosti a vrátil Městskému soudu v Praze případ, ve kterém má rozhodovat o týrání slepic při loňské likvidaci velkochovu v Brodu nad Tichou kvůli ptačí chřipce. Soudci se budou muset podrobně zabývat otázkou, zda požadavky na bezbolestné usmrcování zvířat chovaných ve velkochovu spadají do rámce práva na příznivé životní prostředí, kterého by se environmentální spolek mohl domáhat.
Nejvyšší správní soud řešil otázku účastenství spolku, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, v územním řízení podle stavebního zákona. Zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze se zajímavým odůvodněním.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci přezkumu opatření obecné povahy – místní úpravě provozu na pozemních komunikacích. To by samo o sobě nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o návrh podaný ekologickým spolkem. Konkrétně se jednalo o osazení dopravení značky s textem „Cyklisto, veď kolo“ na lávce vedoucí nad kolejištěm v blízkosti vlakového nádraží. Spolek se domáhal soudní ochrany proto, že se zabývá podporou bezmotorové dopravy a onou značkou bylo zasaženo do jeho práva na svobodu pohybu, práva na ochranu zdraví a práva na bezpečnou dopravu po pozemních komunikací a popsal příčinnou souvislost mezi napadeným opatřením obecné povahy a zásahem do jeho subjektivních práv. Krajský soud jeho návrh odmítl s tím, že […]