Developeři si někdy nevšimnou, že se projednává stavební uzávěra a nebrání se proti ní včas. Vlastní pasivitou si tak zhatí možnost uzávěru napadat u soudu. Tento „drobný nedostatek“ má Babišova novela stavebního zákona překonat a dát investorům nástroj, aby se pokusili zlomit odpor obce proti nežádoucím záměrům. Cesta povede přes možnost žalovat samosprávu za neudělení výjimky ze stavební uzávěry.
Nejvyšší správní soud řešil kasační stížnost dalšího vlastníka nespokojeného s územním plánem. Tentokrát bylo jablkem sváru snížení zastavitelnosti pozemků a navýšení zastoupení zeleně. Vlastník neuspěl, přičemž jednou z příčin byla již tradiční procesní pasivita majitele nemovitostí a soudům proto stačilo velmi obecné odůvodnění změny regulace. Zajímavé je vyjádření ke vztahu nepravomocného společného povolení a nového územního plánu, který by už záměr neumožnil. Závěry NSS jsou zajímavé i z hlediska možných přechodných ustanovení v územním plánu.
Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností vlastníka pozemků, který se před lety o územní plán nestaral a teď se chtěl domoct přes incidenční přezkum nápravy situace v jeho prospěch. U NSS ale vlastník úspěchu nedosáhl. Pasivita zkrátka znamená omezení i pro incidenční přezkum.
Jedné vlastnici se nelíbilo, že obec vydala nový územní plán, podle kterého už neměla pozemky určené pro výstavbu bydlení, ale jen louku v nezastavěném území. Územní plán samospráva obhájila, zejména díky dobrému odůvodnění a taky proto, že předchůdce naší vlastnice nebyl vůbec aktivní a nepokusil se stavět.
Nejvyšší správní soud zrušil „územně plánovací“ rozsudek KS Praha, o kterém jsme psali. Nelíbilo se mu, že krajští soudci byli na obec moc přísní, pokud jde o požadavky na kvalitu odůvodnění územního plánu.
Nejvyšší správní soud vydal další ze svých rozsudků, ve kterých je velmi přísný na obce a menší města. Věříme, že stejně neústupný bude i v případě Brna a brzy i Metropolitního plánu Prahy. Oba dva dokumenty totiž mají do kvalitního a podrobného odůvodnění velmi daleko.
Dne 2. září 2025 byla ve sbírce zákonů zveřejněna novela soudního řádu správního (s.ř.s.), která zavádí některé poměrně podstatné změny. Budou se týkat kupř. přezkumu negativních závazných stanovisek nebo incidenčního přezkumu opatření obecné povahy. Změny jsou účinné od 1. 1. 2026.
Krajský soud v Praze potvrdil, že není možné „technicky“ upravovat úplné znění územního plánu a tím v podstatě měnit regulaci pozemků.
V rozsudku ze srpna 2025 se Krajský soud v Plzni zabýval návrhem na zrušení stavební uzávěry, kterou vydala rada obce v roce 2023 (ještě podle starého stavebního zákona). Soud navrhovateli nevyhověl (s výjimkou konstatování, že uzávěra nemůže zakázat dělení a scelování pozemků). Soudci se naopak kriticky vyjádřili k tomu, že návrh vlastníka (byl obecný a nekonkrétní.
Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k zajímavé právní otázce. Konkrétně šlo o to, zda je příkazní smlouva s pořizovatelem absolutně neplatná, protože ji schválilo zastupitelstvo namísto rady, o jejíž vyhrazenou pravomoc jde. NSS nad takovou prkotinou mávl rukou, vůbec to nevadí, vyhrazená pravomoc sem, vyhrazená pravomoc tam, všechno jedno. Už asi neplatí vůbec žádná pravidla, hlavně, když se to tak nějak „zašudlí“.