Nejvyšší správní soud se zabýval naplněním podmínek pro povolení výjimky dle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k výstavbě tzv. Vestecké spojky v Praze. Potvrdil rozhodnutí krajského soudu, který rozhodnutí o výjimce zrušil.
Česká společnost ornitologická vytvořila novou mapu citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren (VTE). Je to nepochybně velice zajímavý nástroj jak pro povolování větrníků, tak především pro územní plánování a pro vymezování tzv. akceleračních oblastí s ohledem na ochranu populací ptáků.
Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností obce Branov, která brojila proti vymezení Národního parku Křivoklátsko. V rozsudku je několik bezesporu zajímavých částí, které jsou použitelné i v jiných kauzách, kde se s ochranou životního prostředí střetávají zájmy ekonomické. Níže v tomto textu citujeme k jednotlivým kapitolám rozsudku to nejdůležitější. Tyto závěry se budou hodit třeba pro odůvodňování územních plánů.
NSS se na sklonku roku 2024 věnoval poměrně úsměvné kauze – spolek, který ve skutečnosti založili podnikatelé (členové spolku jsou dle rejstříku současně jednateli obchodní společnosti, o jejíž byznys šlo – v řízení šlo o osobu zúčastněnou na řízení), se pod rouškou ochrany přírody a krajiny domáhal přezkumu územně plánovací dokumentace hatící podnikatelské záměry. Krajský soud i NSS ale nebohulibé záměry spolku prokoukly a daly u přes prsty. Návrh byl odmítnut, neboť byl podán subjektem bez aktivní legitimace.
Otázka: Investor chce na území naší obce vybudovat malou vodní elektrárnu. Víme, že soláry a větrníky jsou prioritními záměry a měly by být upřednostněny a územní plán je v podstatě nemůže zakázat. Je to tak i u malých vodních elektráren?
V připomínkovém řízení je návrh nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „ZOZE“), který přináší mimořádně kontroverzní změny ve způsobu plánování a umisťování větrných a solárních výroben elektřiny. Ty se totiž budou moci realizovat prakticky kdekoliv bez ohledu na ochranu zvířat, rostlin nebo cenných přírodních oblastí. Výstavbě OZE bude do budoucna velmi obtížné zabránit, a to jak ze strany obcí, tak i občanů nebo jejich spolků.
K Nejvyššímu správnímu soudu zamířil další územní plán, tentokrát z jihu Moravy. Město Šlapanice změnilo územní plán a jedni vlastníci měli rázem namísto pozemků pro obytnou výstavbu jenom ornou půdu. S naříkáním nad touto nespravedlností neuspěli ani u Krajského soudu v Brně, ani u NSS. Proč?
Nejvyšší správní soud vyhověl naší kasační stížnosti a vrátil Městskému soudu v Praze případ, ve kterém má rozhodovat o týrání slepic při loňské likvidaci velkochovu v Brodu nad Tichou kvůli ptačí chřipce. Soudci se budou muset podrobně zabývat otázkou, zda požadavky na bezbolestné usmrcování zvířat chovaných ve velkochovu spadají do rámce práva na příznivé životní prostředí, kterého by se environmentální spolek mohl domáhat.
Zítra nabude účinnosti zákon č. 149/2023 Sb., kterým se mj. mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ZPF“). To má dalekosáhlý dopad i na územní plánování. Zajímá vás proč? Pak čtěte pečlivě náš silvestrovský článek.
Zastupitelstvo jednoho menšího jihomoravského města vydalo v roce 2020 nový územní plán a v něm redukovalo zastavitelné plochy. Pozemky, které byly v předchozím územním plánu součástí plochy Br/2 (bydlení rezidenční) a byly určeny k zastavění rodinnými domy s max. 2 podlažími, se nově ocitly ve stabilizované ploše lesa, krajinné zeleně a v návrhová krajinné ploše smíšené s rekreačním využitím. To se samozřejmě vlastníkům dříve lukrativních pozemků nelíbilo, u krajského soudu, ani u Nejvyššího správního ale neuspěli.