Město Brno poměrně odvážně vyvěsilo na úřední desce dne 26. 6. 2024 veřejnou vyhlášku s informací, že se 31. 7. 2024 bude konat veřejné projednání návrhu nového územního plánu. Pomineme fakt, že se nic nezměnilo na staré špatné praxi projednávání těch nejdůležitějších územně plánovacích dokumentací během letních prázdnin, kdy má veřejná správa alespoň nějakou šance na to, že si nebozí vlastníci a spolky ničeho nevšimnou a uteče jim tak možnost na řádný soudní přezkum. Zaměříme se na to, jestli si Brno (které hodlá dokončit proces přípravy nového územního plánu podle starého stavebního zákona) nezadělalo na báječně krásný problém – nezákonnost nového územního plánu. Podle nás ano. Proč si to myslíme?
Při nové výstavbě se často řeší, jestli budou domy zpřístupněny kapacitně vyhovující pozemní komunikací a jestli je reálné splnit požadavky § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „Vyhláška“) na šířky veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace. Pojďme se podívat na nejnovější rozhodnutí správních soudů.
Nový stavební zákon v § 326 řeší, co se stane se stavebními uzávěrami vydanými podle „starého“ stavebního zákona, tedy zákona č. 183/2006 Sb., kterým se ještě pár měsíců územní plánování řídí.
Vendula před prázdninami měla tu čest sepsat článek pro časopis Urbanismus a územní rozvoj. Její text se jmenuje „Pravidla pro spolupráci s investory – právní úprava“ a je zveřejněn v čísle 4/2023. O územním plánování Vendula píše prakticky pořád a právě teď se soustředí na novu knihu pro Wolters Kluwer. Naše další publikace uvádíme např. zde.
Před týdnem jsme psali článek o tom, že není pravdou, že by obce po novele stavebního a energetického zákona neměly prakticky žádné možnosti, jak zabránit nežádoucí výstavbě větrných elektráren. Kupříkladu Hospodářské noviny mj. uváděly: „Novela energetického zákona označovaná jako lex OZE I zařadila větrné, ale i fotovoltaické elektrárny s výkonem nad jeden megawatt mezi veřejnou technickou infrastrukturu. Investoři při jejich stavbě už tedy nemusí žádat o změnu územního plánu, pokud je umístí v nezastavěném území obce. „Nutnost pořizování změny územního plánu v tomto případě odpadá,“ potvrzuje Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti. Výstavbu obnovitelných zdrojů v Česku by to tak podle něj mohlo usnadnit. „Zmenšuje se tím do […]
Otázka: Můžeme v územním plánu stanovit povinný způsob vytápění domů?
Otázka: Vztahuje se na stanovení šíře veřejného prostranství v územním plánu § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území?
O nové judikatuře k nutnosti vést spis pro územní plán jsme již psali. Nyní na ni zareagovalo i ministerstvo pro místní rozvoj a vydalo nové metodické sdělení s názvem Vedení spisu při pořizování opatření obecné povahy na úseku územního plánování.
K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala zajímavá věc – je ve správním soudnictví žalovatelný pokyn ministerstva pro místní rozvoj k vymazání územní studie z evidence územně plánovací činnosti nebo ne?
Obce se často potýkají s velmi složitými situacemi a prodírají se nejrůznějšími právními kličkami. Proto jistě vedení a vůbec všichni zastupitelé i úředníci ocení metodické pomůcky zpracovávané ministerstvem vnitra a týmem dalších odborníků. Nedávno prošly tyto metodiky aktualizací. Zaměřují se především na tvorbu obecně závazných vyhlášek, což bývá pro řadu obcí složitá disciplína.