Otázka: Musí žádost o dotaci schválit rada nebo ji jen podepíše starosta?
V rozhodnutí z dubna 2022 se Nejvyšší správní soud zabýval zákonností odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl uložen za to, že žalobce převedl práva a povinnosti z dotační smlouvy na jiný subjekt. Jedná se o věc, na kterou by si příjemci měli dát vždy pozor a pokud takovou změnu plánují, měli by ji včas konzultovat s poskytovatelem.
Zatímco veřejnoprávní kontrolu příjemce dotace provádí nejčastěji samotný poskytovatel dotace, rozhodnout o porušení rozpočtové kázně má pravomoc pouze příslušný správce daně. V řízení o správě odvodu za porušení rozpočtové kázně má příjemce dotace postavení daňového subjektu. Podstatné je určení, který orgán má vést řízení o odvodu a případném penále a který orgán rozhoduje o podaném odvolání.
Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Podle § 44a odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech se penále počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. V této souvislosti vyvstává důležitost správného určení dne porušení rozpočtové kázně.
Ať už se jedná o dotace ze státního rozpočtu, nebo z rozpočtů obcí a krajů, příjemce dotace, kterému je vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně je nucen uhradit nejen tento odvod, ale také penále. Toto penále je jednotně stanoveno na 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení. Co to znamená a jaká je maximální výše penále?
Městský soud v Praze a následně i Nejvyšší správní soud se zabývaly námitkami obchodní společnosti, která nesplnila podmínky pro přiznání podpory v rámci výzvy k „Programu podpory podnikatelů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 ‚COVID – Nájemné‘“.
Setkáváme se s tím, že i když je odvod za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, stanoven podle uzavřené dotační smlouvy, může být v rozporu se zákonem. Zákonná úprava má přitom samozřejmě přednost, jak potvrzuje i Ministerstvo financí.
V rozsudku ze 23. 6. 2023 se Nejvyšší správní soud postavil za obec jako příjemce dotace ve sporu o to, zda poskytovatel má nebo nemá příjemci vyplatit část přislíbené dotace na sanaci bývalé skládky. Zdůraznil, že v případě pochybností ohledně výkladu dotační smlouvy se uplatní výklad ve prospěch příjemce dotace.
Ve věci řízení o stanovení odvodu (či penále) za porušení rozpočtové kázně jde také o čas. Podle § 22 odst. 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů („malá rozpočtová pravidla“), lze odvod a penále uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Deset let se zdá jako hodně, ale někdy to v rámci právních bitev uteče, jako nic. Řízení mohou prodloužit neočekávané změny zákona a chyby, které těžko mohl někdo předvídat, jako tomu bylo ve věci řešené nedávno u NSS.
Otázka: Jsou si orgán a fyzická nebo právnická osoba jako druhá strana veřejnoprávní smlouvy rovny?