Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k zajímavé otázce posuzování krajinného rázu ve velkoměstě, konkrétně při povolování obytného domu v Praze na Chodově.
Po celé ČR musí být docela dost černých staveb a dost z nich přežívá celá desetiletí, ale nakonec v některých případech přeci jen „spadne klec“ a stavební úřad nařídí odstranění stavby. Jedním takovým případem, konkrétně maringotkou umístěnou v nezastavěném území, se zabývaly Krajský soud v Brně a následně i Nejvyšší správní soud.
Krajský soud v Brně se zabýval docela zajímavou otázkou – konkrétně šlo o nutnost řádně poučit dotčené osoby o možnosti podat námitku k opatření obecné povahy, kterým se řešila místní úprava provozu, v situaci, kdy se zveřejňuje předmětný návrh OOP na více úředních deskách.
Nejvyšší správní soud opět řešil územní plán, tentokrát šlo o obec z Libereckého kraje. Jeden vlastník nebyl spokojen s tím, že namísto původně uvažované plochy smíšené obytné výsledné opatření obecné povahy jeho pozemku přiřklo způsob využití zemědělské všeobecné. Krajský soud i NSS vlastníkovy nároky neuznaly. Důvodem ve zkratce bylo stanovisko orgánu ZPF.
Stavební zákon řeší to, co se stane po zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, v § 114. Bohužel, stejně jako mnoho jiných jeho ustanovení, ani toto není zrovna nejprecizněji formulováno a zasloužilo by si při některé novelizaci doladit.
Zastupitelstvo obce rozhoduje podle stavebního zákona nejen o pořízení územního plánu nebo jeho změny nebo o jejich vydání, ale také může v jakékoliv fázi procesu říct, že se proces pořizování ukončuje.
Opakovaně dostáváme dotazy, zda se dodatečně povolují stavby, které byly zbudovány v minulosti bez toho, aby vlastník získal územní souhlas či splnil jiné náležitosti (kupř. ohlášení) pro jejich realizaci, pokud současně tyto stavby splňují definici drobné stavby podle Přílohy č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb. (nový stavební zákon).
Mnohé obce bojují s tím, že si nejrůznější „vykukové“ načerno přestaví administrativní budovy nebo rodinné domy na ubytovny. Jejich obyvatelé pak obtěžují široké okolí a jen těžko se s tím něco dělá. Existují ale úřady, které takové nelegální úpravy nařídí odstranit a soudy je v tom podrží, jako třeba ten v Ústeckém kraji.
V systému VeKLEP je návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. V důvodové zprávě se uvádí, že se tímto krokem mají změnit požadavky na obsah jednotného standardu. Co konkrétně to znamená?
Podle nového stavebního zákona se už při povolování záměru nevydává stanovisko orgánu územního plánování, které by posuzovalo soulad záměru s územně plánovací dokumentací. Odpovědnost za správný výklad územního plánu tak leží na bedrech stavebního úřadu. Proto ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, skrze kterou se snaží úředníkům s nelehkým úkolem pomoct. Jedním z doporučení je spolupracovat s úřady územního plánování.