Mnohé obce bojují s tím, že si nejrůznější „vykukové“ načerno přestaví administrativní budovy nebo rodinné domy na ubytovny. Jejich obyvatelé pak obtěžují široké okolí a jen těžko se s tím něco dělá. Existují ale úřady, které takové nelegální úpravy nařídí odstranit a soudy je v tom podrží, jako třeba ten v Ústeckém kraji.
Podle nového stavebního zákona se už při povolování záměru nevydává stanovisko orgánu územního plánování, které by posuzovalo soulad záměru s územně plánovací dokumentací. Odpovědnost za správný výklad územního plánu tak leží na bedrech stavebního úřadu. Proto ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, skrze kterou se snaží úředníkům s nelehkým úkolem pomoct. Jedním z doporučení je spolupracovat s úřady územního plánování.
Máte pozemek a rádi byste na něm namísto klasického domu postavili jen mobilheim nebo třeba maringotku? Za jakých podmínek je to možné bez povolení stavebního úřadu?
Nejvyšší správní soud řešil spor o územní plán, který umožňoval výstavbu hřiště nedaleko obytné zástavby. Jedna obyvatelka se v důsledku toho obávala, že v lokalitě dojde k nárůstu hluku. NSS jí vzkázal, že se má bránit v rámci povolení záměru, neb územní plán je jen plán a v podstatě nic z něj neplyne. Je to trošku zvláštní argumentace, protože, dovedeno do důsledku, by se proti územnímu plánu v podstatě nemohl bránit nikdo.
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, která se týká mobilních domů. Materiál se věnuje problematickým otázkám povolování a kolaudace těchto „obydlí“.
Ústavní soud se postavil za Nejvyšší správní soud a potvrdil, že plánovací smlouva, která se týká kontroverzního záměru, může způsobit, že úředníci samosprávy budou vyloučeni z rozhodování.
Krajský soud v Praze dal obcím docela zajímavý návod, jak správně odůvodnit etapizaci v územním plánu a hlavně jak rozlišit mezi pozemky, které do pozdější etapy zařazeny jsou a které ne. Ve zkratce soudu stačilo, že obec na požadavek přeřazení pozemku do 1. etapy sdělila, že by tím došlo k narušení urbanistické koncepce a ochrany ZPF, že taková změna jen u jednoho pozemku v ploše Z14 by byla nelogická a konečně že etapizace chrání území obce před živelným zastavěním a zajišťuje čas pro přípravu odpovídající veřejné infrastruktury.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, kdy lze považovat tzv. obtěžování pohledem za přípustné a kdy už je naopak do soukromí souseda zasaženo příliš. Níže předkládáme hlavní závěry jeho rozsudku.
Nejvyšší správní soud řešil případ, který se mj. týkal výstavby v ochranném pásmu lesa, což bývá poměrně často jádrem sporů, kdy jedna stran tvrdí, že se v tomto ochranném pásmu stavět nedá a druhá, že ano.
Lidé si mnohdy neuvědomují, že stavět v rozporu s územním plánem se doopravdy nemusí vyplatit. Někdy to vede až ke zbourání vysněného „baráčku“. A žádný nářek nad tím, že jde o váš domov, vás nespasí. Je vždycky dobré si zkontrolovat územní plán a když vám nevyhovuje, pokusit se ho změnit legální cestou. Nejvyšší správní soud to dnes znovu potvrdil.