Nejvyšší soud se v rozsudku z konce ledna 2024 věnoval posouzení toho, zda je vydání nesprávného potvrzení o zániku zástavního práva k nemovitosti ze strany finančního úřadu nesprávným úředním postupem a zda stát odpovídá (případně za jakých podmínek) za smluvní pokutu, kterou jednotlivec musel v důsledku toho, že zástavní právo nebylo včas z katastru nemovitostí vymazáno, uhradit.
V půlce prosince 2023 se Nejvyšší soud zabýval posouzením požadované náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobkyně požadovala z titulu nezákonných rozhodnutí v souvislosti s tím, že stavební úřad vydal společný souhlas se stavebním záměrem výstavby RD na sousedním pozemku, aniž by s ní jednal jako s účastníkem řízení a umožnil jí realizovat její procesní práva. Nejvyšší soud přitom vymezil náležitosti, které má mít konstatování porušení práva ze strany soudu či příslušného orgánu veřejné moci.
Nejvyšší soud se zabýval případem, kdy bylo rozhodováno o nároku na náhradu škody spočívající v ušlém zisku. Toho se poškozený domáhal z důvodu nezákonného zákazu řízení motorových vozidel, když předchozí podnikání poškozeného bylo bytostně spjato s řízením automobilu. Soud zde vyložil, jak posuzovat otázku příčinné souvislosti mezi pochybením státu a vzniklou škodou.
Jako mnoho jiných lidí, i nás zaujal tweet našeho premiéra Petra Fialy k problematice nedostatečných kapacit škol.
Mimořádně obtěžující (což je samozřejmě cílem) demonstrace za prosazení nejrůznějších omezení svobody kvůli tzv. klimatické změně, jsou trnem v oku mnohým. Řidiči většinou skončí u rozčilování se, popř. slovních útoků na lidi, kteří si myslí, že vědí, co je správné, a jsou ochotni za svoji pravdu bojovat nejrůznějšími způsoby. O právních řešeních jsme ale zatím neslyšeli, a přitom se nabízejí. Jedním z nich je zásahová žaloba proti orgánu, který demonstraci neomezil a nechal ji proběhnout. Požadovat lze i náhradu újmy.
Koncem dubna 2023 se Nejvyšší soud zabýval otázkou důkazního břemene žalobce v řízení o náhradu škody za nezákonné trestní stíhání podle zákona č. 82/98 Sb.
Nejvyšší soud se v rozsudku z 21. dubna 2023 zabýval podmínkami pro možnost uplatnit nárok na náhradu za nezákonné rozhodnutí podle zákona č. 82/98 Sb. v souvislosti s mimořádnými opatřeními vydávanými v rámci boje proti onemocnění Covid-19.
V rozsudku z května 2021 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda částku, která vznikla jako úrok z neoprávněného jednání správce daně (§ 254 daňového řádu, ve znění do 31. 12. 2020), pokud ji správce daně včas nepředepsal na osobní daňový účet, je třeba znovu úročit dle § 254 daňového řádu.
Koncem března se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se do délky kompenzačního řízení (řízení o odškodnění za nepřiměřenou délku soudního nebo správního řízení) počítá také mimosoudní uplatnění nároku u ústředního orgánu státní správy. Nebudeme vás napínat. Nejvyšší soud zopakoval, že i doba od uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 Sb. se do celkové délky řízení započítává.
Vzhledem k naší specializaci na odškodňování újmy za nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, se na nás klienti obracejí s dotazy, jak vyčíslit újmu, která jim byla v důsledku pochybení státních orgánů (nejčastěji soudů či úřadů) způsobena. Pro újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je způsob stanovení výše peněžního zadostiučinění zásadním zdrojem stanovisko Občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Složitější to je v případě nezákonného rozhodnutí, kdy nejčastějším typem zde bývá nezákonné trestní stíhání.