Na první pohled se může zdát situace absurdní. Že by obec mohla napadnout u soudu svůj vlastní územní plán? To nedává smysl! Nebo ano? Připravili jsme podrobnou argumentaci, proč to možné je.
Obce v územním plánování nemají jednoduché postavení. Vystupují jednak jako pořizovatele územního plánu, kdy v přenesené působnosti plní roli orgánu státní správy. V samostatné působnosti mají úkoly dva. Jako orgán veřejné správy rozhodují o pořízení územního plánu, schvalují zadání a územní plán vydávají (k těmto hlavním činnostem pak přistupuje několik dalších). Nakonec, rovněž v samostatné působnosti, ale nikoli při výkonu veřejné správy, mohou připomínkovat územní plán sousední obce (a samozřejmě se vyjadřují i k územním plánům krajů) nebo dokonce i svůj vlastní územní plán. Proti vydaným územním plánům (a zásadám územního rozvoje) se mohou bránit „žalobami“.
Obec vydává nový územní plán (nebo mění plán stávající). Bude se v případě již zahájených územních řízení postupovat podle původního, nebo nově vydaného územního plánu?
Strašákem pro obce a města, která mají nevyhovující územní plán, je nebezpečí, že budou muset platit investorům škodu za zmařené investice. Obec potřebuje nový územní plán, může si ale dovolit změnit stavební pozemky na nestavební nebo jinak zpřísnit regulaci území? Stejné dilema představují nejrůznější změny územních plánů, kdy se z polí stávaly lukrativní stavební parcely. Když soud takovou změnu jako nezákonnou zruší, co se stane? Na tyto otázky odpovídá nový manuál Změny územního plánu: co obci hrozí? Náhrady za zklamaná očekávání investorů.