Zjistili jsme v naší praxi, že je pro obce někdy příliš složité (oprávněně, samozřejmě), orientovat se v judikatuře správních soudů. Jednou z potíží je „přednost“ pravomocných územních rozhodnutí před regulací přijatou ve stavebních uzávěrách (a následně pak v územních plánech). Tuto otázku velmi dobře vysvětlil Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozsudků, kterému věnujeme tento článek.
Soudy se několikrát zabývaly možností vydat stavební uzávěru pro celé území obce. O jednom takovém případu jsme psali zde. Nyní se podíváme do Rokytnice nad Jizerou na další opatření obecné povahy, které zakázalo stavební činnost prakticky na celém území města. Je třeba zdůraznit, že Rokytnice je specifická tím, že se nachází v KRNAP.
Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda je rozhodnutí o výjimce ze stavební uzávěry samostatným rozhodnutím anebo ne. Konstatoval, že „závěru městského soudu, že v řízení o žalobě podle § 65 a násl. s. ř. s. lze samostatně napadnout rozhodnutí o neudělení výjimky ze stavební uzávěry podle § 99 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nelze přisvědčit.“ Proč?
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o další stavební uzávěře. S rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, který stavební uzávěru původně zrušil, NSS nesouhlasil a vrátil krajskému soudu celý případ k dalšímu rozhodování. Celý spor byl tentokrát výjimečný, protože v době, kdy rozhodoval NSS, již byl účinný nový územní plán a přezkum uzávěry se tedy zdál být zbytečným.
Nejvyšší správní soud se opět vyjadřoval ke stavební uzávěře, tentokrát před ním neobstál rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, který zrušil část stavební uzávěry obce Modlany. Krajský soud v původním řízení shledal, že odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře je přezkoumatelné. Nepřezkoumatelné však bylo rozhodnutí o navrhovatelčiných námitkách, s tím ale NSS zjevně nesouhlasil. Proč?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o další stavební uzávěře, tentokrát obec svoje řešení obhájila. Pojďme se podívat, proč tomu tak bylo.
Mnoho obcí řeší v souvislosti s pořizováním nového územního plánu nebo změny toho stávajícího, zda by nebylo vhodné v obci vyhlásit stavební uzávěru. Pokud dospějí k závěru, že ano, vyvstane nová otázka – má uzávěra platit pro celé území nebo jen pro vybrané lokality? Pojďme se podívat, jak věc vidí stavební zákon a judikatura.
Když vydá obec stavební uzávěru, obvykle stanoví možnost žádat o výjimku pro určité stavby. Tuto možnost jí dává § 99 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen stavební zákon“). V tomto ustanovení se také píše, že se proti rozhodnutí rady (v některých obcích samozřejmě zastupitelstva) o výjimce nelze odvolat. Jak se tedy může proti nepovolení výjimky zejména dotčený vlastník bránit? Odpověď najdeme v judikatuře.
Dotaz: Kdo bude nakonec podle nového stavebního zákona vydávat stavební uzávěru?
Otázka: Co se stane s platnými stavebními uzávěrami po nabytí účinnosti nového stavebního zákona?