MMR: Stavební úřady mohou při posuzování záměru spolupracovat s orgány územního plánování

Podle nového stavebního zákona se už při povolování záměru nevydává stanovisko orgánu územního plánování, které by posuzovalo soulad záměru s územně plánovací dokumentací. Odpovědnost za správný výklad územního plánu tak leží na bedrech stavebního úřadu. Proto ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, skrze kterou se snaží úředníkům s nelehkým úkolem pomoct. Jedním z doporučení je spolupracovat s úřady územního plánování.

MMR zavádí šokující pravidla pro zveřejňování územních plánů a stavebních uzávěr

Ministerstvo pro místní rozvoj svým novým metodickým sdělením hodilo pomyslnou bombu do procesu zveřejňování územně plánovací dokumentace a stavebních uzávěr. Doporučujeme všem obcím a pořizovatelům, aby se urychleně seznámili s tím, jak by se dle ministerstva mělo postupovat. Současně je třeba dodat, že je absolutně nejisté, jak se budou na všechno dívat soudy a kolik územních plánů a stavebních uzávěr vůbec toto „řádění“ přežije. Metodika MMR se týká zejména postupu v přechodném období, zčásti má ale relevanci i do budoucna, až se bude pořádně používat Národní geoportál územního plánování (NGÚP).

MMR: stanovení počtu parkovacích míst podle ČSN v územních plánech neplatí!

Obce by si měly okamžitě zkontrolovat územní plány a ověřit si, jak mají nastaveny požadavky na počty parkovacích míst. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž vydalo nové metodické sdělení, ve kterém dospělo k názoru, že výpočty počtu parkovacích míst podle normy ČSN 73 6110 nesmí být součástí územních plánů a nepoužijí se.

Metodika MMR: ubytovací služby ve stavbách pro bydlení

Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku s názvem „Poskytování ubytovacích služeb ve stavbách pro bydlení“. Primárně je zaměřena na služby typu Airbnb, ale použitelné jsou v ní uvedené výklady i pro nelegální ubytovny. Pro řadu obcí jsou právě tyto „podnikatelské“ aktivity zatěžující, ale současně nejsou schopny efektivně tyto černé ubytovny vyřešit. Je možné v územním plánu realizaci ubytovacích jednotek ve stavbách zakázat (jde-li o územní plán s prvky regulačního plánu), ale to samo o sobě ještě nezajistí, že žádný vlastník rodinného domu nebude porušovat pravidla.

MMR: Stavební uzávěry jsou účinné až do 30. 6. 2030, i když trvají déle než 6 let

Podle § 123 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) platí, že územní opatření o stavební uzávěře se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let. Protože nový stavební zákon obsahuje zoufale málo přechodných ustanovení, není zřejmé, jak uvedený požadavek dopadá na stavební uzávěry vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, a to kvůli § 326 odst. 3 nového stavebního zákona. V tomto ustanovení se totiž uvádí: Obsahují-li územní opatření o stavební uzávěře omezení, která nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se k těmto omezením při rozhodování nepřihlíží.

Metodika MMR k regulačním plánům na žádost a k běhu šestileté lhůty

Před časem jsme psali o tom, že obce, jejichž územní plány podmiňují další rozhodování v území vydáním regulačního plánu na žádost, mají problém, protože nový stavební zákon tyto regulační plány nezná. Potíží si je vědomo i ministerstvo pro místní rozvoj. Proto vydalo nový metodický pokyn, který je pro obce příznivější než názor náš. Pokud se na věc budou dívat stejně i soudy, situace nebude pro samosprávy tak tragická. Škoda, že pravidla uvedená v metodice nejsou obsažena, ač by to bylo logické, přímo ve stavebním zákoně. Ušetřilo by se tím dost starostí.

Metodické sdělení MMR k „plánovací informaci“

Poskytování tzv. plánovacích informací doznalo podle nového stavebního zákona zajímavých změn. Jako agenda už nenáleží úřadu územního plánování, ale stavebním úřadům. Je logické, že obce a města tápou, jak přesně věc řešit, a tak stavební úřady a orgány územního plánování různě spolupracují.

Obce mají velký problém (a investoři štěstí): regulační plány na žádost už neexistují

Nový stavební zákon je napsaný prostě v lecčem špatně, o tom se nedá pochybovat (asi hlavně proto, že jej tvořili advokáti na zakázku Hospodářské komory, a nikoliv zkušení legislativci). Těm, kdo jej musí v praxi aplikovat, hází jen klacky pod nohy a řadu nástrah připravil i pro samosprávy. Jednou z nich je fakt, že přestaly existovat regulační plány na žádost. Problém to je pro územní plány, které další rozvoj a výstavbu podmínily právě pořízením regulačního plánu na žádost.