Projednávaná novela stavebního zákona obsahuje jeden skvost za druhým, až jeden pochybuje, jestli se vůbec na tvorbě textu mohl podílet někdo, kdo viděl stavební zákon aspoň z rychlíku. Většinou se zdá, že ne.
Jedna obec vydala nový územní plán, ve kterém z dříve zastavitelných pozemků, kde bylo možné realizovat nízkopodlažní stavby pro bydlení, udělala nezastavěné území. U soudu neuspěla, protože neopakovala veřejné projednání, i když podstatně změnila regulaci pozemků.
Nový Územní plán hl. m. Prahy, známý jako Metropolitní plán (dále jen „MP“) předurčí podobu výstavby v Praze na desítky let. Proto je třeba prověřit, co se má stavět v sousedství nebo co se stane právě s Vaším pozemkem. MP už prošel společným jednáním a prvním veřejným projednáním. Nyní probíhá opakované veřejné projednání. Právě během něj mohou vlastníci nemovitostí nebo spolky a občané uplatňovat námitky a připomínky. Jak ale na to?
Pořizovatele a obce může potěšit zpráva, že se MMR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje konečně vyjádřilo k problému konání společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace v jeden den.
Nový stavební zákon skrývá spoustu „úžasných“ pokladů a překvapení, která na pořizovatele a obce vykouknou v tu nejméně vhodnou dobu. Jedním z nich je přechodné ustanovení § 323 odst. 8.
Často se stává, že je třeba po veřejném projednání návrh územně plánovací dokumentace ještě upravit. Pokud by šlo o tzv. podstatnou úpravu územního plánu, je třeba uspořádat opakované společné jednání a veřejné projednání.
Otázka: Pokud jako podklad pro změnu územního plánu je vypracovaná územní studie a bude se jednat o pořízení ÚP s regulačními prvky – jakým způsobem během samotného pořizovacího procesu změny územního plánu se tato územní studie do procesu promítne? Bude se v nějaké fázi zasílat dotčeným orgánům?
Otázka: Podle jakého paragrafu dle nového stavebního zákona se žádá o závěrečné stanovisko nadřízený orgán po proběhlém veřejném projednání? A vydává se vůbec?
Otázka: Jsme po společném jednání o návrhu územního plánu a po jeho veřejném projednání. Zjistili jsme, že jsou některá stanoviska dotčených orgánů zčásti nesouhlasná, resp. jsou v nich požadavky na změnu návrhu. Má pořizovatel vyhodnotit stanoviska dotčených orgánů, které obsahuji připomínky také spolu s připomínkami veřejnosti a rozeslat dotčeným orgánům nebo pouze napsat pokyny zpracovateli?
Nový stavební zákon stále rozděluje dvě fáze pořizování územně plánovací dokumentace – společné jednání o návrhu zejména s dotčenými orgány a veřejné projednání návrhu s veřejností. Jak na sebe tyto dvě fáze navazují a je skutečně možné sloučit veřejné projednání se společným jednáním?