V rozsudku ze srpna 2025 se Krajský soud v Plzni zabýval návrhem na zrušení stavební uzávěry, kterou vydala rada obce v roce 2023 (ještě podle starého stavebního zákona). Soud navrhovateli nevyhověl (s výjimkou konstatování, že uzávěra nemůže zakázat dělení a scelování pozemků). Soudci se naopak kriticky vyjádřili k tomu, že návrh vlastníka (byl obecný a nekonkrétní.
Nejvyšší správní soud řešil neudělení výjimky ze stavební uzávěry. Ačkoliv z dosavadní judikatury správních soudů, i z nového stavebního zákona plyne, že se proti rozhodnutí rady obce (nebo zastupitelstva, když se rada nevolí) není možné odvolat, investoři to evidentně pořád zkouší. Jejich snahy jsou ale odsouzeny k nezdaru.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k nárokům na odůvodnění stavební uzávěry, které jsou nižší, než je tomu u územních plánů. Také proto není třeba se vydání stavební uzávěry přehnaně obávat.
Obce se často bojí vydat stavební uzávěru, protože to vede ke sporům s investory. Soudy jsou přitom v naprosté většině případů na straně obcí. Dá se říct, že když samosprávy neudělají velkou procesní chybu nebo není odbyté odůvodnění územního opatření, existuje značná naděje na úspěch. Uvedené znovu potvrdil Nejvyšší správní soud, když nevyhověl návrhu vlastníků pozemků na zrušení stavební uzávěry.
Nový stavební zákon přinesl do praxe spoustu zmatku. Obce i pořizovatelé mají mnoho otázek, na které jen složitě hledají alespoň nějakou kloudnou odpověď. Jedním z dotazů je, jak správně naložit s návrhem vyhodnocení připomínek, které pořizovatel obdržel k návrhu územního opatření o stavební uzávěře. Je zapotřebí poslat návrh vyhodnocení dotčeným orgánům, aby mohly ještě jednou uplatnit stanovisko, jako u pořizování územně plánovací dokumentace nebo ne?
Obce, které mají vydané stavební uzávěry pořizované ještě za účinnosti starého stavebního zákona (č. 183/2006), mají již jen necelé 3 měsíce na to, aby stavební uzávěry nechaly prověřit způsobem, který požaduje nový stavební zákon. Co se stane, pokud tak neučiní?
Krajský soud v Praze nedávno rozhodoval o jedné stavební uzávěře. Protože řešil několik zajímavých věcí, mj. požadavky na grafickou část, stojí za to napsat o rozsudku článek. Navíc se jednalo o poměrně rozsáhlou stavební uzávěru, které se obce často (zbytečně) bojí. Vzhledem k tomu, že to obec u soudu v podstatě vyhrála, může být předmětná uzávěra a argumentace soudu inspirací jiným samosprávám a pořizovatelům.
Ministerstvo pro místní rozvoj svým novým metodickým sdělením hodilo pomyslnou bombu do procesu zveřejňování územně plánovací dokumentace a stavebních uzávěr. Doporučujeme všem obcím a pořizovatelům, aby se urychleně seznámili s tím, jak by se dle ministerstva mělo postupovat. Současně je třeba dodat, že je absolutně nejisté, jak se budou na všechno dívat soudy a kolik územních plánů a stavebních uzávěr vůbec toto „řádění“ přežije. Metodika MMR se týká zejména postupu v přechodném období, zčásti má ale relevanci i do budoucna, až se bude pořádně používat Národní geoportál územního plánování (NGÚP).
V některých opatřeních obecné povahy pořizovaných podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) se lze v praxi setkat s větou zhruba tohoto znění: „Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dle § 173 odst. 1 správního řádu patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky oznamující její vydání.“ Je to ale správně? Podle našeho názoru ne, protože nový stavební zákon jednoduše řeší doručování jinak, než tomu bylo dříve.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) neřeší úplně srozumitelně postup pořizování územního opatření o stavební uzávěře. Konkrétně může působit potíže způsob projednávání návrhu stavební uzávěry s dotčenými orgány a veřejností. Proto jsme si řekli, že by bylo dobré se tomuto tématu věnovat.