Krajský soud v Brně se zabýval přípustností výjimek z odstupové vzdálenosti. Stěžejní otázkou bylo, zda v daném případě charakter okolní zástavby umožňoval umístit krb s udírnou při hranici sousedního pozemku. Stavební úřady odpověděly kladně ale soudci se s jejich hodnocením neztotožnili.
V rozsudku ze srpna 2025 se Krajský soud v Plzni zabýval návrhem na zrušení stavební uzávěry, kterou vydala rada obce v roce 2023 (ještě podle starého stavebního zákona). Soud navrhovateli nevyhověl (s výjimkou konstatování, že uzávěra nemůže zakázat dělení a scelování pozemků). Soudci se naopak kriticky vyjádřili k tomu, že návrh vlastníka (byl obecný a nekonkrétní.
Krajský soud v Praze řešil územní plán jednoho středočeského města, které v územním plánu vymezilo stabilizované plochy PV – veřejné prostranství. Vlastníci s tím nesouhlasili. Jednou u soudu uspěli, ale napodruhé se podařilo územní plán obhájit.
V systému VeKLEP je návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. V důvodové zprávě se uvádí, že se tímto krokem mají změnit požadavky na obsah jednotného standardu. Co konkrétně to znamená?
Krajský soud v Ústí nad Labem se vyjadřoval k tomu, jak by mělo být v územním plánu odůvodněno určení ploch k vyvlastnění, i když byl vlastník v procesu územního plánování pasivní.
Obce, které se snaží omezit rozsah zastavitelných ploch v územním plánu a některé dříve vymezené pozemky vrátit do nezastavěného území čelí jednomu úskalí – diskriminaci. To, že jde o častý kámen úrazu, potvrzuje další rozsudek NSS, který kvůli nerovnému zacházení s vlastníky pozemků zrušil část dalšího územního plánu.
Nejvyšší správní soud řešil neudělení výjimky ze stavební uzávěry. Ačkoliv z dosavadní judikatury správních soudů, i z nového stavebního zákona plyne, že se proti rozhodnutí rady obce (nebo zastupitelstva, když se rada nevolí) není možné odvolat, investoři to evidentně pořád zkouší. Jejich snahy jsou ale odsouzeny k nezdaru.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k nárokům na odůvodnění stavební uzávěry, které jsou nižší, než je tomu u územních plánů. Také proto není třeba se vydání stavební uzávěry přehnaně obávat.
Obce se často bojí vydat stavební uzávěru, protože to vede ke sporům s investory. Soudy jsou přitom v naprosté většině případů na straně obcí. Dá se říct, že když samosprávy neudělají velkou procesní chybu nebo není odbyté odůvodnění územního opatření, existuje značná naděje na úspěch. Uvedené znovu potvrdil Nejvyšší správní soud, když nevyhověl návrhu vlastníků pozemků na zrušení stavební uzávěry.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k jednomu nepěknému nešvaru – rozporu mezi grafickou a textovou částí územního plánu.