Nový Územní plán hl. m. Prahy, známý jako Metropolitní plán (dále jen „MP“) předurčí podobu výstavby v Praze na desítky let. Proto je třeba prověřit, co se má stavět v sousedství nebo co se stane právě s Vaším pozemkem. MP už prošel společným jednáním a prvním veřejným projednáním. Nyní probíhá opakované veřejné projednání. Právě během něj mohou vlastníci nemovitostí nebo spolky a občané uplatňovat námitky a připomínky. Jak ale na to?
Krajský soud v Praze potvrdil, že není možné „technicky“ upravovat úplné znění územního plánu a tím v podstatě měnit regulaci pozemků.
Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k zajímavé právní otázce. Konkrétně šlo o to, zda je příkazní smlouva s pořizovatelem absolutně neplatná, protože ji schválilo zastupitelstvo namísto rady, o jejíž vyhrazenou pravomoc jde. NSS nad takovou prkotinou mávl rukou, vůbec to nevadí, vyhrazená pravomoc sem, vyhrazená pravomoc tam, všechno jedno. Už asi neplatí vůbec žádná pravidla, hlavně, když se to tak nějak „zašudlí“.
Nový stavební zákon skrývá spoustu „úžasných“ pokladů a překvapení, která na pořizovatele a obce vykouknou v tu nejméně vhodnou dobu. Jedním z nich je přechodné ustanovení § 323 odst. 8.
Často se stává, že je třeba po veřejném projednání návrh územně plánovací dokumentace ještě upravit. Pokud by šlo o tzv. podstatnou úpravu územního plánu, je třeba uspořádat opakované společné jednání a veřejné projednání.
Senát 11. června 2025 projednával novelu energetického zákona. Tento zákon měl ještě o rok odsunout povinnost bezpodmínečně používat Národní geoportál územního plánování pro zveřejňování. Jenže plány jaksi nevyšly a Senát novelu vrátil Poslanecké sněmovně. Znamená to, že od 1. 7. 2025 plně nabíhají povinnosti podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon spojené se zveřejňováním v Národním geoportálu územního plánování.
Krajský soud v Brně vydal rozsudek, kterým zrušil část Územního plánu města Brna. Šlo o to, že jeden vlastník byl nespokojený se zařazením pozemků do nestavebních ploch zeleně všeobecné. Měl štěstí, že už během pořizování návrhu územního lánu nebyl pasivní a podal rozsáhlou námitku. S tou se magistrát města Brně jakožto pořizovatel nebyl schopen vypořádat a právě kvůli nedostatečnému odůvodnění zásahu do vlastnického práva byla část nového brněnského územního plánu zrušena.
Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, který odmítl zařadit jeden lesní pozemek do zastavitelné plochy pro individuální rekreaci, což po něm žádal chtěl dotčený orgán ve svém stanovisku. Dotčení vlastníci, kteří nakonec u NSS uspěli, tvrdili, že byli diskriminováni, neboť ostatní podobné pozemky mezi zastavitelné zařazeny byly.
Otázka: Podle jakého paragrafu dle nového stavebního zákona se žádá o závěrečné stanovisko nadřízený orgán po proběhlém veřejném projednání? A vydává se vůbec?
Otázka: Jsme po společném jednání o návrhu územního plánu a po jeho veřejném projednání. Zjistili jsme, že jsou některá stanoviska dotčených orgánů zčásti nesouhlasná, resp. jsou v nich požadavky na změnu návrhu. Má pořizovatel vyhodnotit stanoviska dotčených orgánů, které obsahuji připomínky také spolu s připomínkami veřejnosti a rozeslat dotčeným orgánům nebo pouze napsat pokyny zpracovateli?