V naší praxi se setkáváme s tím, že je návrh změny územního plánu zpracován nesprávně – prostřednictvím sledování změn v textové části územního plánu a vyznačováním měněných ploch ve stávajících výkresech. Z § 108 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon přitom jasně plyne, že změna územního plánu se vždy zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Jak na to, abyste změnu připravili správně?
Ministerstvo pro místní rozvoj přišlo s novou zajímavou metodikou. Tentokrát se týká otázky, jestli mohou územní plány obsahovat přechodná ustanovení. My jsme článek na podobné téma také nedávno zveřejnili.
Pořizovatele a obce může potěšit zpráva, že se MMR ve spolupráci s Ústavem územního rozvoje konečně vyjádřilo k problému konání společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace v jeden den.
Nový stavební zákon podstatně změnil vyjednávání s investory o výstavbě a veřejné infrastruktuře. Smlouvy o rozvoji území, které se dříve běžně uzavíraly jako soukromoprávní dohody, se staly veřejnoprávními plánovacími smlouvami se všemi z toho plynoucími důsledky. Ministerstvo pro místní rozvoj vysvětlilo, kdy je nutné uzavírat smlouvu s investorem jako veřejnoprávní plánovací smlouvu a kdy je možno postupovat podle občanského zákoníku a uzavřít klasický civilní kontrakt.
Podle nového stavebního zákona se už při povolování záměru nevydává stanovisko orgánu územního plánování, které by posuzovalo soulad záměru s územně plánovací dokumentací. Odpovědnost za správný výklad územního plánu tak leží na bedrech stavebního úřadu. Proto ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, skrze kterou se snaží úředníkům s nelehkým úkolem pomoct. Jedním z doporučení je spolupracovat s úřady územního plánování.
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, která se týká mobilních domů. Materiál se věnuje problematickým otázkám povolování a kolaudace těchto „obydlí“.
Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo důležité metodické sdělení nazvané „Postup zahájení pořizování změny územního plánu“. Obce by měly zpozornět a důkladně si návod přečíst, protože se postup liší od předchozího stavebního zákona a hrozí, že snadno dojde k vážným procesním chybám – zejména se může stát, že o pořízení změny územního plánu nebude rozhodnuto řádně.
Nový stavební zákon zavádí poměrně komplikovaný postup pořizování změny územního plánu z podnětu obce. Každopádně úplně prvním krokem ke změně je v jedničkových a dvojkových obcích rozhodnutí, zda bude pořizovatelem úřad územního plánování (hovorově „ORP“) nebo jestli si obec najde svého létajícího pořizovatele.
V našem předchozím článku jsme psali o nové metodice MMR k vydávání územně plánovací dokumentace v přechodném období podle „bypassové novely“ zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Ministerstvo v metodice píše, že se v přechodném období jako celek nepoužije § 108 odst. 3 stavebního zákona. Ten zní takto: Změnu územně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti.
Ministerstvo pro místní rozvoj svým novým metodickým sdělením hodilo pomyslnou bombu do procesu zveřejňování územně plánovací dokumentace a stavebních uzávěr. Doporučujeme všem obcím a pořizovatelům, aby se urychleně seznámili s tím, jak by se dle ministerstva mělo postupovat. Současně je třeba dodat, že je absolutně nejisté, jak se budou na všechno dívat soudy a kolik územních plánů a stavebních uzávěr vůbec toto „řádění“ přežije. Metodika MMR se týká zejména postupu v přechodném období, zčásti má ale relevanci i do budoucna, až se bude pořádně používat Národní geoportál územního plánování (NGÚP).