Některé obce se zuby nehty brání přímé demokracii a v referendech a potažmo v občanech vidí nepřítele. Pak musí nastoupit soudy, které proti vůli obce vyhlásí referendum. Nejinak tomu bylo v případě větrných elektráren v obci Nové Dvory. Jistě nešlo o poslední případ. Naopak lze očekávat, že kvůli mnohdy až nevybíravému tlaku investorů na výstavbu OZE a kvůli legislativě, která OZE téměř absolutně preferuje před jinými veřejnými zájmy, se právě z fotovoltaiky a větrných elektráren stanou předměty mnoha sporů.
Poněkud děsivý projekt rekodifikace územního plánování se posunul do další fáze. MMR zveřejnilo principy reformy. Jedním z nich má být zavedení akceleračních zón pro výstavbu dostupného bydlení v exponovaných lokalitách. Zní to velmi zlověstně a samosprávám to zcela jistě nepřinese nic dobrého. Předzvěstí toho, že se s rekodifikací máme na co těšit, je, že prvním krokem, ke kterému se MMR uchýlilo, je tlak na zrušení jednotného standardu územních plánů, se kterým většina subjektů nesouhlasí, jak je patrné z připomínkového řízení.
Obří fotovoltaické elektrárny mají řadu velmi negativních dopadů. Vytvářejí tepelný ostrov a poškozují mikroklima v okolí, ničí biotopy a fragmentují krajinu. Proto by jejich výstavba měla být regulována. Namísto toho české zákony dovolují stavět FVE a VTE prakticky všude bez jakýchkoliv limitů. Když se některé obce pokusí OZE omezit v územních plánech, nejen že se strašně zapotí na jejich odůvodnění, ale mají i slušnou “šanci”, že stejně nakonec neuspějí a budou muset strpět desítky hektarů solárních panelů.
Nejvyšší správní soud se opět vyjadřoval k žalobě nespokojeného vlastníka, kterému se doopravdy nelíbilo, že kvůli památkové ochraně nemůže na svém domu nainstalovat více než deset fotovoltaických panelů. Majitel nemovitosti postavil svou argumentaci na tom, jak obrovský přínos by jeho FVE měly pro životní prostředí, ale úřady ani soudci mu to nespolknuli.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o jednom územním plánu, ve kterém obec namísto původní plochy pro výrobu vymezila plochy zemědělské. Důvodem byl nesouhlas dotčených orgánů s průmyslem nebo skladováním kvůli ochraně zvláště chráněného živočicha, který se v lokalitě nacházel. Vlastník se skrze námitky dožadoval toho, aby, když už nemůže mít výrobu, měla aspoň nárok na realizaci fotovoltaiky. Obec to nechtěla, a tak věc pouze stručně konzultovala s dotčenými orgány a pak vydala územní plán s onou plochou zemědělskou. Vlastník vyhrál jak u krajského soudu, tak u NSS.
Veřejnoprávní plánovací smlouvy uzavírané podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) budou zajisté předmětem řady sporů, přičemž jednou z příčin bude jejich mimořádně nekvalitní právní úprava obsažená v § 130 – 132 stavebního zákona. Zajímavou otázkou, kterou budou soudy řešit, bude snaha investorů zasahovat naprosto bezskrupulózně do procesu územního plánování a zavazovat obec k tomu, aby přijala územně plánovací dokumentaci v konkrétním znění, které umožní realizaci prosazovaného záměru.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrh metodiky týkající se urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zaujala nás zejména kapitola o tzv. incentivách, což je sofistikovaný název pro finanční a nefinanční „úplatu“ za to, že obec a občané nebudou dělat OZE problémy.
Čím urputněji se stát snaží na sílu prosadit solární elektrárny nebo větrníky, tím víc se lidé staví na zadní a vymoženosti moderní doby jaksi odmítají. Krásně na to poukazují referenda proběhlá s podzimními volbami. Podle dat ministerstva vnitra se konalo sedm referend o této problematice a v naprosté většině lidé řekli obnovitelným zdrojům ne. Blbou zprávou je, že vůle lidu je „těm nahoře“ jako obvykle ukradená, protože se postupně mění zákony tak, aby se větrné i fotovoltaické elektrárny daly prosadit stůj co stůj, i když se bude zastupitelstvo stavět třeba na hlavu a odrážet se ušima. Pojďme se nyní podívat na otázky, o kterých se v obcích hlasovalo.
Jedna malá obec si do svého územního plánu doplnila některé prvky regulačního plánu. Omezila zde mj. možnost využití FTV panelů. To se nelíbilo dotčeným vlastníkům a proti novým podmínkám se bránili u soudu. Ten dal ale za pravdu obci. Z jakých důvodů, to si řekneme v našem novém článku.