Nejvyšší správní soud je neoblomný, pokud jde o počítání lhůt. Přesvědčil se o tom jeden pán, který návrh na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu podal o 23 minut později, než stanoví právní předpis.
V městě Boží Dar se rozhořel spor o konání místního referenda, který skončil až u NSS, a to prohrou samosprávy. Soud opět potvrdil, že se může konat referendum i o územním plánu.
V Čáslavi se konalo na podzim 2025 referendum o tamní skládce, které se mj. týkalo změny územního plánu, aby se nemohla skládka dále rozšiřovat. Během průběhu hlasování prý měli být voliči ovlivněni jakýmsi příspěvkem na Facebooku sdělujícím (dosti nejasně) informace o průběžné účasti v referendu.
Některé obce se zuby nehty brání přímé demokracii a v referendech a potažmo v občanech vidí nepřítele. Pak musí nastoupit soudy, které proti vůli obce vyhlásí referendum. Nejinak tomu bylo v případě větrných elektráren v obci Nové Dvory. Jistě nešlo o poslední případ. Naopak lze očekávat, že kvůli mnohdy až nevybíravému tlaku investorů na výstavbu OZE a kvůli legislativě, která OZE téměř absolutně preferuje před jinými veřejnými zájmy, se právě z fotovoltaiky a větrných elektráren stanou předměty mnoha sporů.
Od 1. 8. 2025 bude účinný zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který reaguje na aktuální politickou poptávku po umisťování obnovitelných zdrojů energie všude tam, kde je to jen trošku možné, ať už si to obce a místní obyvatelé přejí nebo ne. „Díky“ ZOZE bude povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE) o dost snazší a dojde k významnému zásahu do práva na samosprávu. Vedle toho budou také občané ochuzeni o právo rozhodovat o územním rozvoji v referendu. Všechno podstatné se totiž vyřeší na vyšší úrovni, a to krajské nebo dokonce celorepublikové. Na obecní zastupitelstva zbydou jen ohlodané kosti a povinnost strpět OZE i v lokalitách, […]
Nejvyšší správní soud se ještě jednou zabýval místním referendem v obci Statenice. O jednom z rozhodnutí jsme už psali zde. NSS se napotřetí vyjadřoval k možnosti podat návrh na konání referenda elektronicky a k odvolatelnosti podpisu na podpisové listině.
V jednom městě se snažili zabránit konání místního referenda a tvrdili, že návrh má nedostatky, protože podpisová listina měla zjevnou vadu, neboť podpisové archy v době sběru podpisů neobsahovaly adresy členů přípravného výboru, adresy členů přípravného výboru byly na podpisových arších uvedeny formou razítka (které mohlo být připojeno až dodatečně). Soud ale řekl, že návrh nemá vady.
V jedné obci měnili územní plán, přičemž došlo ke zpřísnění podmínek etapizace. Obsah územního plánu předurčilo referendum, ve kterém lidé hlasovali o této otázce: „„Souhlasíte, aby Zastupitelstvo města D. zachovalo v územním plánu stanovené zásady etapizace, kde je mimo jiné určeno, že z obytných ploch by neměla být zahajována výstavba v dalších lokalitách do doby realizace velké většiny rodinných domů v lokalitách: Nad Papežem, Javorová, Na Kole, Západní zóna, a při nejbližší změně územního plánu upřesnilo, že velkou většinou se v tomto rozumí nejméně 85 %?“
Obce se často brání doslova zuby nehty tomu, aby proběhlo referendum. Byť přípravný výbor splní všechny náležitosti, obce se zaklínají tím, že je referendum v nějakém ohledu rozporné se zákonem a odmítnou ho vyhlásit. To za ně musí udělat soudy. Jedna obec byla tak kreativní, že tvrdila, že referendum je v rozporu s povinnostmi obce vystupovat jako řádný hospodář, tedy by bylo rozporné s § 38 odst. 1 zákona o obcích.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Když občané chtějí referendum: co to pro obec znamená najdete ke stažení zde.