S ohledem na to, že někteří klienti se na nás obracejí s žádostí o podání stížnosti k Evropskému soudu do Štrasburku v případě, kdy neúspěšně usilovali o povolení obnovy řízení, rozhodli jsme se zveřejnit tuto krátkou informaci, jak to s možností obracet se na ESLP v těchto věcech je.
Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 10. 8. 2022 vyjádřil k možnosti požadovat náhradu újmy podle zákona č. 82/98 Sb. v případě, kdy bylo vydáno rozhodnutí v řízení, kterého se poškozený nemohl účastnit a nešlo tedy splnit požadavek, aby byl účastníkem předmětného řízení.
V dnes vyhlášeném rozsudku Grosam v. Česká republika (č. 19750/13) Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru o porušení pravidel spravedlivého procesu u stěžovatele, který dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu pokutu ve výši 350 tisíc korun. ESLP nesouhlasil s námitkami vlády (která se opírala mimo jiné o plenární nález Ústavního soudu Pl. ÚS 33/09, že se povahou nejednalo o řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podle ESLP se naopak v kárném řízení tento článek uplatní.
Ve čtvrtek 17. 3. 2022 Evropský soud pro lidská práva zveřejnil rozsudek ve věci FU QUAN, s. r. o. proti České republice. Šlo o společnost, která dovážela do ČR zboží z Číny. Proti jejím společníkům bylo vedeno trestní stíhání a zároveň byl zajištěn majetek společnosti. Po zproštění společníků obžaloby, trvalo státním orgánům další rok a 4 měsíce, než byl zajištěný majetek společnosti navrácen. Společnost se pak u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za jeho znehodnocení. Soudci ESLP dospěli k závěru, že došlo k porušení práva společnosti na ochranu majetku.
Jak jsem už psal, protokol č. 15 od začátku února 2022 zkrátí lhůtu na podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ze 6 na 4 měsíce. Nyní se ale začínají množit dotazy ohledně toho, jak to je s řízeními, které skončily před uvedeným datem. Pokud někdo obdržel finální rozhodnutí ve věci v srpnu 2021, může ještě lhůtu „stihnout“?
Ze Štrasburku k nám na aprílové pondělí 1. 4. 2019 doputovala zpráva o volbě nového předsedy Evropského soudu pro lidská práva. Stal se jím Linos-Alexandre Sicilianos. Současného předsedu, kterým je Ital Guido Raimondi, nahradí Sicilianos 5. května.
Právě vyšlo nové číslo Zpravodaje Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, které obsahuje informace o judikátech ESLP za období prvního čtvrtletí 2018.
Rozsudek ESLP z února 2018 kritizuje Českou republiku za přílišnou délku řízení, kde stěžovatel požadoval odškodnění za jiné dlouho trvající řízení. ESLP dospěl k závěru, že řízení o náhradu újmy způsobené průtahy v jiném soudním řízeních by zpravidla nemělo trvat déle než 1 rok a 6 měsíců na jednom stupni soudní soustavy, případně 2 roky, pokud bylo podáno odvolání.
Poté, co v roce 2010 vstoupil v účinnost Protokol č. 14 k Úmluvě, začal ESLP řešit takřka nezvladatelný nápad stížností řešit tím, že stížnosti zjevně neopodstatněné začaly být odmítány zrychlenou procedurou – rozhodnutím samosoudce. Pokud někdo má zkušenosti s podáváním stížností k ESLP, zná stručný „odmítavý“ dopis, který v těchto případech štrasburský soud posílal.
Do celkové délky řízení pro účely odškodnění za nepřiměřenou délku je nutno počítat dobu od zahájení řízení do skončení řízení a poté dobu ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení o povolení obnovy řízení. Řízení o povolení obnovy řízení se do celkové délky řízení nezapočítává. Uvedený závěr shrnul Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2780/2015. V rozsudku Kulnev proti Rusku ze dne 18. 3. 2010, stížnost č. 7169/04, ESLP zopakoval již dříve vyslovený závěr, že pro určení relevantní délky řízení je třeba vzít do úvahy pouze období, kdy řízení před orgány veřejné moci trvalo, tedy kdy zde nebylo pravomocného rozhodnutí ohledně obvinění stěžovatele. […]