V rozsudku ze dne 21. 4. 2021 se Nejvyšší soud zabýval postupem nižších soudů, které posuzovaly nesprávný úřední postup stavebních úřadů v řízení o vydání územního souhlasu k oplocení pozemku. O co šlo?
Již jsme psali o rozsudku, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 každému z našich klientů přiznal za průtahy v řízení o odstranění stavby odškodnění převyšující 400 tisíc Kč. Ministerstvo se proti rozhodnutí odvolalo, ale Městský soud v Praze odškodnění snížil jen relativně nepatrně, o 18 tisíc Kč. Řízení trvalo 19 let.
Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu peněžních prostředků státu vynakládaných ministerstvem spravedlnosti podle zákona č. 82/1998 Sb., na úhradu odškodnění, které bylo způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zjištění NKÚ bohužel odpovídají zkušenostem naší kanceláře. V kontrolovaném období vypořádalo ministerstvo téměř polovinu žádostí o odškodnění až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců.
Dramatický příběh se odehrál v rámci přestupkového řízení před úřadem jedné městské části v Praze. Naše klientka měla jisté osobě říct po předchozí slovní rozepři: „chcete abych Vám jednu dala?“, za což jí byla uložena pokuta 4 tisíce Kč + povinnost nahradit náklady řízení. Až na základě námi podaného odvolání bylo řízení zastaveno.
V souvislosti s řešením nepřiměřené délky řízení se někdy setkáváme s případy, které bychom jinak hledali spíše v knihách Franze Kafky nebo Josepha Hellera. Už jsme psali o odškodnění za téměř 20 let trvající řízení o odstranění černé stavby (ta bohužel dodnes odstraněna nabyla). O jiném naprosto bizarním případu pak nedávno rozhodoval NSS v rozsudku č.j. 7 As 14/2022 – 23.
Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 10. 8. 2022 vyjádřil k možnosti požadovat náhradu újmy podle zákona č. 82/98 Sb. v případě, kdy bylo vydáno rozhodnutí v řízení, kterého se poškozený nemohl účastnit a nešlo tedy splnit požadavek, aby byl účastníkem předmětného řízení.
Nejvyšší soud v právě dnes zveřejněném rozsudku zrekapituloval svoji judikaturu, podle které zásadně platí, že pokud soud dospěje k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené době, je na místě, aby stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva.
Před časem jsme informovali, jak dopadla žádost o odškodnění za řízení o odstranění černé stavby, které trvalo přes 10 let. Nyní máme možnost referovat o rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, které jsme dosáhli v případě, kde černá stavba nebyla odstraněna ani po takřka 20 letech.
Ve věci naší klienty jsme úspěšně žádali o odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení o jejím propuštění ze služeního poměru. Posuzované řízení trvalo 6 let. Jak soudy zhodnotily jednotlivé okolnosti věci a jakou finanční satisfakci klientce přiznaly?
Někdy se stane, že i řízení, kde požadujeme odškodnění za nepřiměřeně dlouhé soudní nebi správní řízení, samo o sobě trvá příliš dlouho. Pak je možné přímo v daném řízení požadovat i náhradu za nepřiměřeně dlouhé kompenzační řízení. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že není nutné samostatně nárok na kompenzaci uplatňovat mimosoudně u ministerstva spravedlnosti, ale je možné nárok vznést přímo v kompenzačním řízení.