NSS: územní plán má respektovat zastavěné území

V jedné obci neměli územní plán, a tak když pořizovali nový, řekli si, že na některých pozemcích, na kterých nestojí žádné stavby a využívají se víceméně jako zahrady, výstavbu ani do budoucna nedovolí. Soud ale regulaci zrušil, protože nepřiměřeně zasahovala do vlastnického práva. Důvodem byl fakt, že původně byly pozemky zahrnuty do zastavěného území vymezeného zvláštním postupem, tj. se na nich mohl stavět třeba rodinný dům. Územní plán je sice nechal v zastavěném území, ale udělal z nich zeleň. A to byl problém.

Babišova novela stavebního zákona: vymezování zastavitelného území

Je nutno uznat, že developeři se vážně snaží, aby Babišova novela stavebního zákona hájila právě jejich zájmy a politikové jim jdou docela dobře na ruku. Jedním z příkladů je to, že se namísto zastavěného území bude vymezovat zastavitelné území. Vypadá to jako bezvýznamné slovíčkaření, ale opak je pravdou. Tato novota by byla pro mnoho obcí doopravdy docela riziková.

NSS: územní plán a vedení hranice zastavěného území skrze pozemek

Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o otázkách spojených s incidenčním přezkumem opatření obecné povahy – územního plánu. Vlastnice se svojí kasační stížností neuspěla – během procesu pořizování předmětného územního plánu byla totiž pasivní a neuplatnila žádné námitky. Správní soudy neshledaly, že by byl územní plán v rozporu s kogentními normami a v souladu s ustálenou judikaturou se právě kvůli zmíněné pasivitě nemohly věnovat přezkumu proporcionality regulace, kterou obec pro svoje území zvolila.

Proluka a zastavěné území v nejnovější judikatuře správních soudů

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze o územním plánu jedné Středočeské obce. Jedním z argumentů nespokojeného vlastníka tentokrát bylo, že obec měla jeho pozemky zahrnout do zastavěného území, neboť se jednak jednalo o proluku a jednak šlo i pozemek obklopený jinými pozemky zastavěného území.

K požadavku na respektování stávajícího stavu v územním plánu podle Nejvyššího správního soudu

NSS rozhodoval onehdy v zajímavé kauze týkající se územního plánu obce Rybníky, kterým byla plocha výroby a skladování změněna na zemědělskou půdu. Navrhovateli se především nezamlouvalo, že územní plán učinil tak závažnou změnu, i když z katastrální mapy a ze skutečného stavu v okolí pozemků bylo zřejmé, že pozemky jsou úzce spojeny s provozem výroby a skladů, a vedle toho obec nerespektovala faktický způsob využívání pozemků, který byl povolen.