Nouzový stav je zcela výjimečnou situací a může být vyhlášeno pouze, pokud dochází k ohrožení životů, zdraví nebo majetkových hodnot anebo vnitřního pořádku a bezpečnosti. Dopady na práva a svobody občanů jsou skutečně zásadní: Může dojít k k omezení svobody pohybu, práva na majetek, svobody podnikání a dalších práv (vždy ale jen v rámci krizového zákona a v jeho mezích) Na rozhodnutí vydaná během nouzové stavu podle krizového zákona se (až na výjimky) nevztahuje správní řád (nelze se proti nim odvolat). Porušení krizových opatření je možné trestat jako přestupek, za který mohou být ukládány vysoké pokuty. Nejsou však vyloučeny ani dopady v rovině trestněprávní. Spáchání trestného činu v době krizové […]
Krizové opatření č. 274 ze dne 23. 3. 2020 zásadně a samozřejmě v rozporu s ústavním pořádkem a zákony zasáhlo do práva obcí a krajů na samosprávu. Nevídáno, neslýcháno Babiš se nebojí zamezit obcím, aby samy rozhodovaly o svých záležitostech, ač jim toto oprávnění zaručuje přímo naše Ústava. Zdá se, že v této republice už není svaté vůbec nic.
Ústavní soud se v nálezu ze dne 5. listopadu 2019, sp. zn. II. ÚS 474/19, věnoval otázce, které případy zásahů do osobnostních práv lze stíhat jako trestný čin pomluvy. Dospěl přitom k závěru, že jako trestný čin pomluvy lze stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze účinně napravit prostředky soukromého práva. Podle zásady subsidiarity trestní represe lze trestní odpovědnost a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Zásada subsidiarity trestní represe je obecnou trestní zásadou, kterou orgány činné v trestním řízení, a v poslední instanci soudy, musí mít na paměti v každém trestním řízení. […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 22. října 2019, sp. zn. III. ÚS 702/2017, zabýval otázkou, jak správně nakládat s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře. U stěžovatele (advokáta) byly při prohlídce v prostorách jeho advokátní kanceláře a bytu zajištěny listiny. U Krajského soudu v Praze bylo následně vedeno řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem předmětných listin. Krajský soud veřejné zasedání opakovaně odročil, aniž by listiny zajištěné při prohlídce advokátových prostor (tedy advokátní spisy a nosiče elektronických dat) opětovně zapečetil, tedy tyto ponechal mezi konáním jednotlivých veřejných zasedání přístupné. Účastníci řízení ani soud tak neměli možnost v dalším průběhu řízení prověřit […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 9. října 2019, sp. zn. IV. ÚS 1002/19, věnoval případu, ve kterém matka (následně stěžovatelka) neúspěšně usilovala v řízení před obecnými soudy o změnu příjmení svého nezletilého syna. Názor nezletilého na možnou změnu jeho příjmení nebyl v řízení před krajským soudem nijak (přímo) zjišťován. Vzhledem k tomu, že nezletilému bylo v době vydání napadeného rozhodnutí 7 let, Ústavní soud byl nucen, s ohledem na ústavní povinnost zajistit dodržování závazků, které pro ČR plynou z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy), posoudit, zda měl a mohl být rovněž zjištěn jeho názor. Ústavní soud dospěl k závěru, že názor nezletilého v tomto případě zjištěn […]
Ústavní soud se zabýval stížností stěžovatele, který byl uznán vinným ze spáchání přečinu povinnosti při správě cizího majetku. Trestného činu se měl stěžovatel v postavení náměstka ministra financí dopustit iniciací a zadáním dvou veřejných zakázek v celkové ceně 1.464.399,18 Kč, jejichž předmětem bylo zpracování právních analýz týkajících se postupu ministerstva financí po vyhlášení nálezu Ústavního soudu o regulaci hazardu (nález ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 6/13), a následným uzavřením smluv s Institutem kontroly, o. p. s., a advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges, s. r. o. jako zpracovateli těchto analýz. Ústavní soud nepopírá, že v daném případě lze pochybovat o racionalitě a hospodárnosti počínání stěžovatele. Je však […]
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 3. září 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19, věnoval otázce přiznání náhrady nákladů právního zastoupení v přestupkovém řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ústavní soud zdůraznil, že v každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí a tedy spojovat s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů […]
Podá-li státní zástupce stížnost proti rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby, jež má být věcně projednána a je odůvodněna konkrétní argumentací, je třeba obhajobě poskytnout možnost se k ní vyjádřit. V opačném případě není učiněno zadost požadavkům na kontradiktornost trestního procesu, což porušuje právo obviněného na soudní ochranu, právo na rovnost účastníků (stran) v řízení a právo na to, aby byl obviněnému poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce zakotvená v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. 3 Listiny. A právě k tomu došlo v posuzované věci Ústavní soud konstatoval, že nenalezl žádný doklad […]
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 16. srpna 2019, sp. zn. II. ÚS 1851/19, zabýval otázkou podjatosti rozhodce z důvodu jeho ekonomické závislosti na jedné ze stran sporu. Ústavní soud v nálezu uvedl, že si je sice vědom, že opakované využívání jednoho rozhodce není v praxi ničím neobvyklým, neboť taková osoba zpravidla (a právě proto) disponuje potřebnými znalostmi a zkušenostmi, avšak současně však připustil, že skutečně nelze vyloučit, že v těchto situacích může vztah mezi rozhodcem a oprávněným subjektem přerůst až v ekonomickou závislost. V každém případě je však nutné vzájemné vztahy rozhodce a účastníků řízení posuzovat detailněji. Text nálezu Ústavního soudu ze dne 16. srpna 2019, sp. zn. […]
Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh Okresního soudu v Liberci na zrušení § 11 písm. g) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“. Ústavní soud konstatoval, že z ústavního pořádku nevyplývá, že by rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce bylo výkonem pravomoci, jež by musela být svěřena vždy výlučně soudcům. Dále pak zdůraznil, změny, které doznala zákonná úprava od vydání nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10. Zákon o vyšších soudních úřednících dnes již vylučuje, aby soudní řízení skončilo rozhodnutím vydaným vyšším soudním úředníkem bez možnosti podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, o němž by […]