Referendum a smlouva s investorem o větrných elektrárnách za humny

Je zřejmé, že snahy o budování obřích farem větrných elektráren po novele stavebního zákona naberou na síle.  Ukazuje se také, že investoři se budou pokoušet obcím učinit nabídky, „které nelze odmítnout“ – několik milionů do obecní pokladny, které mají zajistit odkývání každého záměru. Protože je vždycky lepší být připraven, nežli překvapen a neprodat zájmy samosprávy a jejích občanů lacino, dovolujeme si věnovat otázkám spojeným s větrníky další článek.

Proč soud zakázal kladenské referendum o hazardu?

Krajský soud v Praze rozhoduje o řadě zajímavých kauz. Jeho rozsudky mají navíc často hlavu a patu a obsahují důležité postřehy, které je třeba při činnosti obcí a měst brát v potaz. Dnes proto napíšeme o usnesení, které zakázalo Kladnu konat referendum o hazardu.

Jak zabránit výstavbě větrníků po novele stavebního zákona

Od konce ledna 2023 je účinný zákon č. 19/2023 Sb., kterým se mimo jiné změnil stavební zákon. Snahou novelizace je znemožnit obcím a jejich občanům bránit se proti nechtěným a mnohdy mimořádně problematickým větrníkům a rozhodovat o tom, jak dobře a kvalitně se bude v místě žít. Doteď totiž obce skrze územní plány měly možnost rozhodovat o tom, kde budou či nebudou větrné elektrárny stát, dnes jim hrozí, že o tuto možnost a „právo veta“ přijdou.

NSS: jak se určí, kdo se účastnil místního referenda

Nejvyšší správní soud rozhodoval o zajímavém problému souvisejícím s místními referendy. Přípravný výbor se u soudů domáhal vyslovení neplatnosti jedné z referendových otázek, přičemž gró argumentace spočívalo v tom, jak se správně počítá, kolik osob se účastnilo hlasování. V rozsudku se konkrétně uvádí: „Navrhovatel nesouhlasil se způsobem výpočtu kvora pro závaznost rozhodnutí přijatého v místním referendu. Stanovení počtu oprávněných osob, které se referenda zúčastnily, podle počtu vydaných úředních obálek považoval za nezákonné. Domáhal se toho, aby se vycházelo z počtu odevzdaných hlasů.“