Krajský soud v Brně zrušil část územního plánu jedné obce, protože požadoval, aby územní studie vymezila v rámci jedné plochy veřejné prostranství – park o minimální velikosti 0,7 ha a poměru stran 1:4 až 2:3. Důvody pro tento požadavek byly čistě estetické, nikoliv funkční, což soudu nestačilo.
V městě Boží Dar se rozhořel spor o konání místního referenda, který skončil až u NSS, a to prohrou samosprávy. Soud opět potvrdil, že se může konat referendum i o územním plánu.
Vláda Andreje Babiše už zveřejnila návrh novely stavebního zákona. Jedná se o rozsáhlou změnu jak územního plánování, tak stavebního řádu, a to silně ve prospěch developerů. Novele se budeme postupně věnovat. V tomto textu se zaměříme jen na některé významné změny v oblasti územního plánování.
Jedna malá obec s poetickým názvem měla kdysi dávno územní plán, který v roce 2015 pozbyl platnosti. Tento „historický“ dokument vymezoval obrovskou zastavitelnou plochu. Jak to tak bývá, obec o takový rozvoj bydlení z řady důvodů nestála a nový územní plán už plochu nevymezil. Celý případ proto skončil u soudu, u kterého obec vyhrála a svůj územní plán uhájila. Jsme rádi, že jsme samosprávě mohli právě my pomoct s odůvodněním regulace a taky se zastoupením v soudním sporu.
Nejvyšší správní soud zrušil „územně plánovací“ rozsudek KS Praha, o kterém jsme psali. Nelíbilo se mu, že krajští soudci byli na obec moc přísní, pokud jde o požadavky na kvalitu odůvodnění územního plánu.
Územní plány mnoha obcí trpí jednou nepříjemnou bolístkou – mnohdy nesmyslným nadužíváním institutu územní studie, jejichž pořízení podmiňuje výstavbu v jednotlivých zastavitelných plochách. V některých případech se proto stává, že územní studie se nezpracuje včas a někdy se dokonce obce pokouší podmínku obsaženou v územním plánu jeho změnou prodlužovat.
Jedna obec vydala nový územní plán, ve kterém z dříve zastavitelných pozemků, kde bylo možné realizovat nízkopodlažní stavby pro bydlení, udělala nezastavěné území. U soudu neuspěla, protože neopakovala veřejné projednání, i když podstatně změnila regulaci pozemků.
Vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu stanoví v příloze č. 10 a 11 požadavky na strukturu standardizovaných jevů územního plánu v prostředí GIS a CAD. Jedním z těchto požadavků je stanovení přesného data, do kdy mají být splněny podmínky spočívající ve vydání regulačního plánu nebo vložení dat o územní studii do evidence nebo uzavření plánovací smlouvy. Současně platí, že v návrhu územně plánovací dokumentace určeném k projednání takové přesné datum z logiky věci být nemůže. Jak situaci vyřešit?
Když obce uvažují o regulaci zastavitelných ploch v územním plánu, častokrát sáhnou po územní studii. Dnes mají možnost navíc podmínit výstavbu uzavřením veřejnoprávní plánovací smlouvy. Lze oba tyto instituty kombinovat? Pokud ano, jak?
Nejvyšší správní soud řešil opět Územní plán Prahy a zopakoval svůj přísný pohled na náležitosti veřejné vyhlášky. Pořizovatelé by si na to měli dávat opravdu pozor, aby neohrozili územně plánovací dokumentaci nezákonností, která povede k jejímu zrušení. Závěry NSS se sice týkají Prahy a jejích specifik (velké množství pořizovaných změn), ale svoji roli mohou sehrát i u menší obce. Jednoduše platí, že když je možné se s poměrně malým úsilím vyhnout velkým problémům, není důvod tak neučinit.