Krajský soud v Praze řešil územní plán jednoho středočeského města, které v územním plánu vymezilo stabilizované plochy PV – veřejné prostranství. Vlastníci s tím nesouhlasili. Jednou u soudu uspěli, ale napodruhé se podařilo územní plán obhájit.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezení budou brát velmi úkorně.
Velmi brzy se jistě začnou pořizovat a veřejně projednávat aktualizace územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje v souvislosti s nutností vymezit tzv. akcelerační zóny, ve kterých následně bude usnadněna realizace obnovitelných zdrojů energie, ať už solárů nebo větrníků. Obce by měly tyto procesy velmi bedlivě sledovat a včas podat připomínky.
Vláda se opět pokouší zasáhnout do práva na samosprávu. Tentokrát snahou prohlásit výhradní ložiska štěrkopísků za ložiska strategického významu. Pro dotčené obce je to signál, že by měly „držet pusu a krok“, neboť se to děje z důležitého veřejného zájmu. My si myslíme, že to není pravda a že by se samosprávy naopak výrazným negativním dopadům těžby měly aktivně bránit. Důvody pro to mají více než dobré – těžba štěrkopísků ohrožuje spodní vody, což je v době klimatických změn a sucha rozhodně špatně.
Nejvyšší správní soud opět řešil územní plán, tentokrát šlo o obec z Libereckého kraje. Jeden vlastník nebyl spokojen s tím, že namísto původně uvažované plochy smíšené obytné výsledné opatření obecné povahy jeho pozemku přiřklo způsob využití zemědělské všeobecné. Krajský soud i NSS vlastníkovy nároky neuznaly. Důvodem ve zkratce bylo stanovisko orgánu ZPF.
Stavební zákon řeší to, co se stane po zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, v § 114. Bohužel, stejně jako mnoho jiných jeho ustanovení, ani toto není zrovna nejprecizněji formulováno a zasloužilo by si při některé novelizaci doladit.
Zastupitelstvo obce rozhoduje podle stavebního zákona nejen o pořízení územního plánu nebo jeho změny nebo o jejich vydání, ale také může v jakékoliv fázi procesu říct, že se proces pořizování ukončuje.
Mnohé obce bojují s tím, že si nejrůznější „vykukové“ načerno přestaví administrativní budovy nebo rodinné domy na ubytovny. Jejich obyvatelé pak obtěžují široké okolí a jen těžko se s tím něco dělá. Existují ale úřady, které takové nelegální úpravy nařídí odstranit a soudy je v tom podrží, jako třeba ten v Ústeckém kraji.