Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Zelený územní plán najdete ke stažení zde.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Jak na správný územní rozvoj? najdete zde.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře 20 příkladů z praxe aneb bezvadný územní plán najdete ke stažení zde.
Dostal se k nám velmi zajímavý dotaz, nad kterým by měly zbystřit všechny samosprávy i pořizovatelé. Zní takto: Co musí obec udělat, aby správně vydala (tedy nikoli oznámila) územně plánovací dokumentaci podle § 104 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon? Stačí schválení usnesení zastupitelstva a předání schválené územně plánovací dokumentace pořizovateli? Nebo musí obec nejprve schválenou územně plánovací dokumentaci sama oznámit vlastní veřejnou vyhláškou na své úřední desce a teprve pak může pořizovatel vložit vše potřebné do Národního geoportálu územního plánování (zde odhlížíme od tzv. „bypass novely“) a zveřejnit vlastní vyhlášku oznamující předmětnou územně plánovací dokumentaci?
Až k Nejvyššímu správnímu soudu jsme museli dovést kauzu jednoho našeho klienta, který se snaží o to, aby obec vyplnila bílé místo v územním plánu. Krajský soud v Českých Budějovicích totiž odmítl uznat, že ponechání pozemků bez regulace poté, když část územního plánu byla zrušena, může zasáhnout do práv vlastníka. Stavební zákon, jak starý, tak nový, přitom obcím přikazují, aby o pořízení změny územního plánu v takovém případě rozhodla bezodkladně.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci zrušení zastavitelnosti plochy, která sice byla v předchozím územním plánu zastavitelná s určením pro bydlení a vybavenost, ale během projednávání návrhu nového územního plánu došlo na spory s orgánem ochrany ZPF a životního prostředí, což vedlo k vyřazení plochy. Druhá plocha nespokojených vlastnic sice byla po složitých jednáních zachována, ale byly jí nastaveny omezující podmínky.
Jedna obec podmínila výstavbu v zastavitelné ploše v novém územním plánu územní studií. S tím nesouhlasily dotčené vlastnice a bránily se u soudu (stěžovaly si i na další regulaci, ale v tomto textu se zaměříme právě na územní studii).
Nejvyšší správní soud rozhodoval o jednom územním plánu, ve kterém obec namísto původní plochy pro výrobu vymezila plochy zemědělské. Důvodem byl nesouhlas dotčených orgánů s průmyslem nebo skladováním kvůli ochraně zvláště chráněného živočicha, který se v lokalitě nacházel. Vlastník se skrze námitky dožadoval toho, aby, když už nemůže mít výrobu, měla aspoň nárok na realizaci fotovoltaiky. Obec to nechtěla, a tak věc pouze stručně konzultovala s dotčenými orgány a pak vydala územní plán s onou plochou zemědělskou. Vlastník vyhrál jak u krajského soudu, tak u NSS.
Pokud dojde na spor mezi obcí a investorem o náhradu škody za změnu územního plánu, kvůli které není možné realizovat původní záměr, vyvstane vždy jedna důležitá otázka – jak se vůbec dá dokázat, jaká škoda vznikla?
Brno s velkou slávou pořídilo nový územní plán. Prohlédnout si ho v celé jeho kráse můžete zde. Problém je, že v Brně běží celá řada řízení před stavebními úřady, a to pro záměry, které byly souladné se starým územním plánem, ale s tím novým už nebudou. V takovém případě nezbude stavebnímu úřadu nic jiného než žádost zamítnout, pokud nebude možné záměr uvést do souladu s územním plánem.