V Čáslavi se konalo na podzim 2025 referendum o tamní skládce, které se mj. týkalo změny územního plánu, aby se nemohla skládka dále rozšiřovat. Během průběhu hlasování prý měli být voliči ovlivněni jakýmsi příspěvkem na Facebooku sdělujícím (dosti nejasně) informace o průběžné účasti v referendu.
Pokud jste se účastnili řízení před Dopravním a energetickým stavebním úřadem (DESÚ), mohli jste si všimnout, že tento úřad sídlí v Praze, ale své pracoviště má také v Olomouci a Plzni. Jako odvolací orgán proti rozhodnutím DESÚ působí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Možná Vás ale překvapí, kde se podává žaloba a jak se o ní rozhoduje.
Některé obce se zuby nehty brání přímé demokracii a v referendech a potažmo v občanech vidí nepřítele. Pak musí nastoupit soudy, které proti vůli obce vyhlásí referendum. Nejinak tomu bylo v případě větrných elektráren v obci Nové Dvory. Jistě nešlo o poslední případ. Naopak lze očekávat, že kvůli mnohdy až nevybíravému tlaku investorů na výstavbu OZE a kvůli legislativě, která OZE téměř absolutně preferuje před jinými veřejnými zájmy, se právě z fotovoltaiky a větrných elektráren stanou předměty mnoha sporů.
Od 1. 8. 2025 bude účinný zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který reaguje na aktuální politickou poptávku po umisťování obnovitelných zdrojů energie všude tam, kde je to jen trošku možné, ať už si to obce a místní obyvatelé přejí nebo ne. „Díky“ ZOZE bude povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE) o dost snazší a dojde k významnému zásahu do práva na samosprávu. Vedle toho budou také občané ochuzeni o právo rozhodovat o územním rozvoji v referendu. Všechno podstatné se totiž vyřeší na vyšší úrovni, a to krajské nebo dokonce celorepublikové. Na obecní zastupitelstva zbydou jen ohlodané kosti a povinnost strpět OZE i v lokalitách, […]
Nejvyšší správní soud se ještě jednou zabýval místním referendem v obci Statenice. O jednom z rozhodnutí jsme už psali zde. NSS se napotřetí vyjadřoval k možnosti podat návrh na konání referenda elektronicky a k odvolatelnosti podpisu na podpisové listině.
V jednom městě se snažili zabránit konání místního referenda a tvrdili, že návrh má nedostatky, protože podpisová listina měla zjevnou vadu, neboť podpisové archy v době sběru podpisů neobsahovaly adresy členů přípravného výboru, adresy členů přípravného výboru byly na podpisových arších uvedeny formou razítka (které mohlo být připojeno až dodatečně). Soud ale řekl, že návrh nemá vady.
Opakovaně se na nás obrací veřejnost (ať už nespokojení občané nebo spolky) s tím, že se jim nelíbí plánovaná výstavba větrníků či FVE v jejich okolí. Chtějí se zapojit do územního plánování, případně vyvolat místní referendum. Co ale když už územní plán výstavbu FVE či VTE umožňuje a investor už podal žádost o povolení výstavby (stranou nyní ponechme záměry, kde se řeší EIA)?
Obce se často brání doslova zuby nehty tomu, aby proběhlo referendum. Byť přípravný výbor splní všechny náležitosti, obce se zaklínají tím, že je referendum v nějakém ohledu rozporné se zákonem a odmítnou ho vyhlásit. To za ně musí udělat soudy. Jedna obec byla tak kreativní, že tvrdila, že referendum je v rozporu s povinnostmi obce vystupovat jako řádný hospodář, tedy by bylo rozporné s § 38 odst. 1 zákona o obcích.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Když občané chtějí referendum: co to pro obec znamená najdete ke stažení zde.
Krajský soud v Praze řešil v prosinci zajímavý případ referenda, které se týkalo omezení bezhlavého územního rozvoje. Mezi přípravným výborem a obcí došlo ke sporu o to, jestli návrh na konání referenda má nebo nemá vady.