Ústavní soud před nedávnem opět řešil jednu z otázek, majících významný dopad do oblasti zdravotnického práva. Tentokrát se jednalo o významnou procesní otázku spojenou s dokazováním – přenesení tzv. důkazního břemene (tedy povinnosti prokázat učiněná tvrzení), a to v případě, kdy jediným zdrojem informací potřebných pro prokázání skutkového stavu je zdravotnická dokumentace vedená nemocnicí či jiným poskytovatelem zdravotních služeb, která ovšem nebyla vytvořena nebo byla posléze ztracena či zničena a není ji tedy možno v řízení coby důkaz provést.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 14/17 je dostupný zde.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1676/17 je dostupný zde.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. I. ÚS 3960/16 je dostupný zde.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2175/16 je dostupný zde.
Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem. Otázkou, se kterou se musel soud vypořádat byla, zda námitka promlčení obstojí tváří v tvář principu předvídatelnosti, jelikož v čase, kdy poškození podávali žalobu, se dle judikatury na jejich případ promlčecí lhůta nevztahovala. Až po podání žaloby došlo ke změně judikatury. Poškození tak v čase podání žaloby objektivně nemohli vědět, že žalobu podávají pozdě.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2155/16 je dostupný zde.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Nález Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. I. ÚS 3819/14 je dostupný zde.
Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. II. ÚS 2175/16, připomněl, že každé trestní řízení je významným zásahem do života a soudy musí při rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným trestním stíháním, zohlednit všechny zásahy, které žadatele o odškodnění poškodily a důkladně a dostatečně vysvětlit, na základě jakých úvah rozhodly o přiznané náhradě.
Ústavní soud se ve svém nedávném nálezu ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. II. ÚS 2791/17, vyjádřil k otázce, zda absence podpisu na odporu proti trestnímu příkazu způsobuje jeho neúčinnost z důvodu neurčitosti osoby, která odpor podala. Postup Městského soudu v Brně označil Ústavní soud za formalistický a s prvky libovůle, neboť z obsahu podání a kontextu nebylo pochyb o tom, že podání učinil skutečně stěžovatel.