Ústavní soud se v nálezu ze dne 7. dubna 2015, sp. zn. I. ÚS 1599/13, vyjádřil k postupu obecných soudů při přiznávání náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
V minulosti jsme se zaměřili na konkrétní příklady aplikace zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Ministerstvy obrany, zemědělství, životního prostředí, a dopravy. Nyní se podíváme na případ, ve kterém došlo k poskytnutí náhrady škody podle výše uvedeného zákona Ministerstvem zahraničních věcí ČR.
Po článcích věnujících se aplikaci zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Ministerstvem obrany ČR, Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR přinášíme pohled na případy, ve kterých došlo k poskytnutí náhrad škody podle výše uvedeného zákona Ministerstvem dopravy ČR.
Po článcích věnujících se aplikaci zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem zemědělství ČR, přinášíme pohled na případy, ve kterých došlo k poskytnutí náhrad škody podle výše uvedeného zákona Ministerstvem životního prostředí ČR.
Délka civilních soudních řízení pravomocně skončených v roce 2013 (ode dne nápadu do dne právní moci rozhodnutí) činila v případě Okresního soudu v Chomutově v průměru 588 dní, čímž se tento soud řadí k nejpomalejším soudům u nás (viz mapa průtahů). Přestože statistiky za rok 2014 zatím nemáme k dispozici, můžeme na základě postupu soudu v případech našeho klienta konstatovat, že situace na soudě se ani v minulém roce nijak zásadně nezlepšila.
Před časem jsme v článku Jak se odškodňuje za pochybení státu… přinesli přehled částek vyplacených jednotlivými ministerstvy na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem; nyní jsme se rozhodli na jednotlivé případy podívat blíže, přičemž jsme začali u Ministerstva zemědělství ČR.
Článek 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) zajišťuje právo na svobodu a osobní bezpečnost. Odst. 5 citovaného článku pak zakotvuje nárok na odškodnění pro každého, do jehož práva na svobodu bylo neoprávněně zasaženo. Právě k odst. 5 se ve svém nejnovějším stanovisku vyjádřil Ústavní soud; konkrétně se zabýval otázkou, zda nárok na náhradu vzniká i v případě, že k zásahu do práva na svobodu došlo předtím, než se Úmluva stala závaznou pro ČR.
V říjnu jsme uveřejnili statistické údaje o předběžném (mimosoudním) projednání nároků na náhradu škody Ministerstvem spravedlnosti ČR. Nedalo nám to a rozhodli jsme se i u jiných ministerstev zjistit, v jaké výši v uplynulých letech odškodňovali podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Údaje, které nám na základě žádosti o informace ministerstva poskytla, uvádíme níže.
V naší advokátní kanceláři jsme v posledním roce zjistili, že v praxi je problematickou otázka nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním v situaci, kdy skutek, pro nějž bylo trestní stíhání zahájeno, je nakonec kvalifikován jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. Jedná se totiž o otázku, na kterou mají příslušné soudy, tedy Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze, v současné době v někdy odlišný (nejasný) názor.
Odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR vede od 1. února 2010 statistiku výše odškodnění poskytnutého z důvodu průtahů v řízení a nepřiměřené délky řízení. O danou statistiku ministerstva (za léta 2010 až 2012) jsme se rozhodli podělit níže v článku.