Nejvyšší správní soud tentokrát ve svém rozhodování zavítal do podhradí Karlštejna. Právě tam totiž chtěl jeden vlastník rekonstruovat penzion. V rozsudku NSS se dočteme, že „z projektové dokumentace vyplynulo, že pro záměr je třeba zajistit šest parkovacích míst. Dle stávajícího stavu jsou na žalobcově pozemku využívána dvě parkovací místa, z nichž jedno se nachází před jihozápadním štítem předního domu a je vhodné pro zásobování, druhé se ze 75 % nachází na pozemku ve vlastnictví žalobce a zbylou plochou zasahuje do přístupové cesty k hradu ve vlastnictví státu.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou věc – kontinuitu závazných stanovisek. V posuzované věci šlo o to, že dotčený orgán vydal v rámci pořizování územního plánu stanovisko, ale závazné stanovisko vydané následně pro účely územního řízení tomuto prvnímu stanovisku neodpovídalo. Co k tomu řekl městský soud a co NSS, si řekneme v tomto textu.
Dnes máme radost, neboť se nám podařilo obhájit územní plán jednoho z našich „obecních“ klientů, který se dostal před soud se svým územním plánem. Ve snaze zabránit nežádoucí činnosti a mj. dodržet závazek z místního referenda, obec doplnila do územního plánu upřesnění regulace ploch VD – drobná a řemeslná výroba a skladování. Nově byl doplněn text, že přípustná není jen obecně výroba průmyslového charakteru, ale konkrétně pak výroba betonových směsí a výrobků z betonu, výroby asfaltových směsí, stavebních hmot apod.