Pořizování územních plánů je docela obtížná věc, zapeklité je zejména odůvodňování nové regulace. Kvalita odůvodnění připomínek dotčených vlastníků prakticky rozhoduje o tom, jak to všechno dopadne u soudu. Právě na tom, že si pořizovatelé nedají s odůvodněním práci totiž častokrát pohoří i celkem rozumná územně plánovací dokumentace. Babišova novela přitom navrhuje, aby pořizovateli mohli být lidé, kteří územnímu plánovaní vůbec nerozumí a nemají ani dostatečné vzdělání. Něco takového určitě obcím nepomůže.
Před Vánoci nás napadlo, že bychom naše nekonečné debaty nad územními plány a rozsudky správních soudů přesunuli z naší kuchyně také do online světa. Přesně takto vzniklo „Povídání o územním plánování“, jehož první díl si můžete poslechnout na našem youtube kanálu.
Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k zajímavé právní otázce. Konkrétně šlo o to, zda je příkazní smlouva s pořizovatelem absolutně neplatná, protože ji schválilo zastupitelstvo namísto rady, o jejíž vyhrazenou pravomoc jde. NSS nad takovou prkotinou mávl rukou, vůbec to nevadí, vyhrazená pravomoc sem, vyhrazená pravomoc tam, všechno jedno. Už asi neplatí vůbec žádná pravidla, hlavně, když se to tak nějak „zašudlí“.
Nový stavební zákon, stejně jako jeho předchůdce, umožňuje obcím, aby uzavřely smlouvu s „létajícím“ pořizovatelem, čímž se i z úřadu malé samosprávy stane pořizovatel územního plánu nebo stavební uzávěry či územní studie. Má to řadu výhod.