Pokud jste se účastnili řízení před Dopravním a energetickým stavebním úřadem (DESÚ), mohli jste si všimnout, že tento úřad sídlí v Praze, ale své pracoviště má také v Olomouci a Plzni. Jako odvolací orgán proti rozhodnutím DESÚ působí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Možná Vás ale překvapí, kde se podává žaloba a jak se o ní rozhoduje.
Některé obce se zuby nehty brání přímé demokracii a v referendech a potažmo v občanech vidí nepřítele. Pak musí nastoupit soudy, které proti vůli obce vyhlásí referendum. Nejinak tomu bylo v případě větrných elektráren v obci Nové Dvory. Jistě nešlo o poslední případ. Naopak lze očekávat, že kvůli mnohdy až nevybíravému tlaku investorů na výstavbu OZE a kvůli legislativě, která OZE téměř absolutně preferuje před jinými veřejnými zájmy, se právě z fotovoltaiky a větrných elektráren stanou předměty mnoha sporů.
Od 1. 8. 2025 je účinný zákon 249/2025 Sb., kterým byl do zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie vložen nový poplatek za větrné elektrárny. V tomto článku odpovídáme časté dotazy, které obce a města k tomuto poplatku vznášejí.
Obří fotovoltaické elektrárny mají řadu velmi negativních dopadů. Vytvářejí tepelný ostrov a poškozují mikroklima v okolí, ničí biotopy a fragmentují krajinu. Proto by jejich výstavba měla být regulována. Namísto toho české zákony dovolují stavět FVE a VTE prakticky všude bez jakýchkoliv limitů. Když se některé obce pokusí OZE omezit v územních plánech, nejen že se strašně zapotí na jejich odůvodnění, ale mají i slušnou “šanci”, že stejně nakonec neuspějí a budou muset strpět desítky hektarů solárních panelů.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezení budou brát velmi úkorně.
Velmi brzy se jistě začnou pořizovat a veřejně projednávat aktualizace územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje v souvislosti s nutností vymezit tzv. akcelerační zóny, ve kterých následně bude usnadněna realizace obnovitelných zdrojů energie, ať už solárů nebo větrníků. Obce by měly tyto procesy velmi bedlivě sledovat a včas podat připomínky.
Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie přinesl možnost vybírat poplatky za větrné elektrárny. Mění se totiž zákon o podporovaných zdrojích energie, do kterého se vkládají nová ustanovení o poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru.
V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na přechodná ustanovení týkající se územního plánování.