Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouhém řízením, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl účastník řízení (poškozený) v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Takový stav přitom vyplývá z nejistoty ohledně výsledku sporu, kterou trpí v zásadě každý účastník nepřiměřeně dlouhého řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, rozsudek ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4091/2011, a rozsudek ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1436/2013). Primárně je tedy účelem náhrady kompenzovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů.
Zákonodárce zavedl s účinností od 30. 9. 2017 soudní poplatek za žaloby na náhradu škody nebo jiné újmy způsobené nesprávným úředním postupem, tedy i průtahy v řízení a nepřiměřenou délkou řízení.
Ústavní soud se dne 17. 10. 2017 ve svém nálezu vyjádřil k problematice advokátního tarifu, konkrétně k tarifní hodnotě ve věci sporu o vlastnické právo k nemovitosti, jejíž hodnota není známa.
Celý nález Ústavního soudu je ke stažení zde.
Celý nález Ústavního soudu je ke stažení zde. Komentář k nálezu najdete na našich stránkách zde.
Dne 23. 8. 2017 prohlásil Ústavní soud za protiústavní letitou praxi Nejvyššího soudu, podle které v případě návrhů na odložení vykonatelnosti rozhodnutí není Nejvyšším soudem vydáno žádné rozhodnutí, neshledá-li tento důvod pro odložení vykonatelnosti rozhodnutí. Ústavní soud konstatoval, že postup Nejvyššího soudu odporuje ústavnímu principu, podle kterého lze státní moc uplatňovat pouze v mezích a způsobem, které stanoví zákon. Tedy platí, že jestliže neexistuje jiná zákonná úprava, o každém návrhu je třeba rozhodnout výslovně. NS by měl o těchto návrzích rozhodovat bezodkladně.
Dne 8. 8. 2017 prohlásilo plénum Ústavního soudu za protiústavní ustanovení zákona o místních poplatcích, které nezletilým ukládalo poplatkovou povinnost za sběr odpadu. Podle Ústavního soudu toto pravidlo absentovalo zvláštní ochranu dětí a mladistvých, nepřípustně diskriminovalo na základě sociálního původu a mělo tzv. rdousící účinek.
Odmítavé usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3565/16 je k dispozici zde.
Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda je v souladu se zákonem, aby student doktorského studijního programu neobhájil svou dizertační práci kvůli tomu, že někteří členové zkušební komise odevzdali při hlasování neplatné hlasy. A to v případě, kdy zkušební řád s takovou možností nepočítá.
Pokud jste členem nebo se jiným způsobem podílíte na fungování neziskové organizace (ať už spolku, nadace, ústavu nebo třeba obecně prospěšné společnosti), s největší pravděpodobností se více či méně pravidelně obracíte na veřejnost formou e-mailů obsahujících např. informace o vašich aktivitách, chodu organizace či obecně zprávami o tématu, kterému se vaše organizace věnuje. Napadlo vás někdy, že by se mohlo jednat o tzv. obchodní sdělení, které se řídí speciálními pravidly?