Právní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě trestního stíhání, které je skončeno zproštěním obžaloby (či zastavením trestního stíhání), je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy, tedy v principech materiálního právního státu. Má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, resp. za jednání, kterým orgány veřejné moci přímo zasáhly do základních práv jednotlivce. Nároku jednotlivce na náhradu škody v případě nezákonného trestního stíhání se ve svém nejnovějším nálezu věnoval i Ústavní soud ČR. Nezákonné trestní stíhání Žadatelka o odškodnění byla trestně stíhána pro podezření ze […]
V dnešním článku se blíže podíváme na otázku, zda lze započtení doby strávené v nezákonné vazbě do uloženého trestu odnětí svobody považovat za dostatečnou kompenzaci nemajetkové újmy, která odsouzenému vznikla v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, jimiž byl odsouzený vzat do vazby (ponechán ve vazbě). Odsouzení k trestu odnětí svobody následující po zákonné vazbě Nejdříve se podíváme na situaci, kdy je pachatel vzat do vazby v souladu s právními předpisy a následně je odsouzen k trestu odnětí svobody: Podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, […]
Nejvyšší soud usnesením z října 2015, které nám však bylo doručeno až před několika dny, vyhověl našemu dovolání a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, kterými byl náš klient uznán vinným ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Ve svém vyjádření k dovolání se na naší stranu postavil i Nejvyšší státní zástupce, který jednoznačně souhlasil s naší argumentací týkající se nesprávního postupu výše jmenovaných soudů. Skutkový stav Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky se dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by […]
V dnes vyhlášeném nálezu se Ústavní soud ČR vyjádřil k možnosti získat odškodnění za situace, kdy je sice trestní stíhání pozdějšího žadatele o odškodnění zastaveno (tedy odškodnění za nezákonné trestní stíhání), avšak z trestního řízení je zřejmé, že se pachatel (žadatel) protiprávního jednání dopustil. V tomto článku přinášíme stručný rozbor uvedeného nálezu. V závěru pak vysvětlíme důvody, proč se závěry, které v dané věci Ústavní soud zaujal, nesouhlasíme. Popis nezákonného trestního stíhání, za které je požadováno odškodnění Stěžovatel byl ode dne 26. 1. 2003 trestně stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu podvodu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 ve spojení s usnesením Vrchního […]
Ústavní soud ČR se dnes ve svém nálezu vyjádřil k případu týkajícímu se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, konkrétně se zabýval otázkou odškodnění za nezákonné věznění stěžovatele (probíhající v letech 1983-1987), který v době nesvobody odmítl nastoupit vojenskou službu z důvodu svého přesvědčení.
V naší advokátní kanceláři jsme v posledním roce zjistili, že v praxi je problematickou otázka nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním v situaci, kdy skutek, pro nějž bylo trestní stíhání zahájeno, je nakonec kvalifikován jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. Jedná se totiž o otázku, na kterou mají příslušné soudy, tedy Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze, v současné době v někdy odlišný (nejasný) názor.
Na odborné konferenci k tématu whistleblowingu, kterou pořádala pražská fakulta 12. září 2013, vystoupil se svým příspěvkem „Kriminalizace pomluvy v kontextu ochrany oznamovatelů“ advokát David Zahumenský. Příspěvek se snažil najít odpověď na otázku, zda bychom neměli raději zrušit trestný čin pomluvy.