Každá obec, ve které se hodně staví, zná velmi důvěrně trable, které z toho plynou: chybí místa ve školkách, nedostačuje kanalizace ani vodovod, schází zeleň a vůbec veřejná prostranství, není dost komunikací ani chodníků. Tyto problémy je možné z velké části eliminovat skrze dobrou regulaci v územním plánu. Stačí dobře promyslet etapizaci a podmíněnost výstavby, pořídit územní plán s prvky regulačního plánu a nedovolit zastavět každičký volný metr čtvereční třeba s odkazem na nutnost chránit zemědělskou půdu a řešit dopady změny klimatu. Pokud k tomu obec přidá ještě plánovací smlouvy, podle kterých budou stavebníci povinni se podílet na dobudování potřebných kapacit čističky odpadních vod, školy nebo chodníků a silnic, pak […]
Nejvyšší soud v únoru 2025 zveřejnil k publikaci ve sbírce významných rozhodnutí právní větu, která odpovídá na otázku, zda je možné jednostranně podle § 1999 odst. 1 občanského zákoníku vypovědět služebnost sjednanou na dobu neurčitou. Nebudeme Vás napínat, soud na položenou otázku odpověděl záporně.
Dostal se k nám velmi zajímavý dotaz, nad kterým by měly zbystřit všechny samosprávy i pořizovatelé. Zní takto: Co musí obec udělat, aby správně vydala (tedy nikoli oznámila) územně plánovací dokumentaci podle § 104 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon? Stačí schválení usnesení zastupitelstva a předání schválené územně plánovací dokumentace pořizovateli? Nebo musí obec nejprve schválenou územně plánovací dokumentaci sama oznámit vlastní veřejnou vyhláškou na své úřední desce a teprve pak může pořizovatel vložit vše potřebné do Národního geoportálu územního plánování (zde odhlížíme od tzv. „bypass novely“) a zveřejnit vlastní vyhlášku oznamující předmětnou územně plánovací dokumentaci?