Otázka: Musí se vznikem veřejně přístupné účelové komunikace souhlasit všichni vlastníci pozemku?
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou kauzu ze severní Moravy – majitelé pozemků, na kterých byla veřejně přístupná účelová komunikace je (legálně) oplotili a tvrdili, že tímto postupem pozemní komunikace zanikla. Je to možné? Podle soudů ne.
Silniční správní úřad v Říčanech a poté krajský úřad řešily zajímavou věc týkající se veřejně přístupné účelové komunikace, když rozhodovaly o tom, zda se na konkrétních pozemcích taková komunikace nachází či ne. Dospěly k závěru, že ne, což se žalobcům nelíbilo a obrátili se na Krajský soud v Praze. Ten jejich žalobu zamítl a lze očekávat, že podobný názor by měl i Nejvyšší správní soud, neboť zařadil rozhodnutí krajského soudu do své sbírky.
Nejvyšší správní soud vydal další zajímavé rozhodnutí, které se týká veřejně přístupných účelových komunikací. V posuzovaném případě měla být na jednom pozemku povolena přístavba rodinného domu. S tím nesouhlasil soused, přes jehož pozemek vedla od rodinného domu k místní komunikaci zpevněná cesta. Tu považoval stavební úřad právě za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nicméně vlastník pozemků s tím nesouhlasil.
Nejvyšší správní soud dostal možnost se opět vyjádřit k problematice veřejně přístupných účelových komunikací. Kasační stížnost a nejprve neúspěšnou žalobu ke Krajskému soudu v Brně podali nespokojení vlastníci nemovitostí, kteří nesouhlasili s tím, že by na jejich pozemku měla právě taková pozemní komunikace existovat.
