V naší advokátní kanceláři jsme v posledním roce zjistili, že v praxi je problematickou otázka nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním v situaci, kdy skutek, pro nějž bylo trestní stíhání zahájeno, je nakonec kvalifikován jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. Jedná se totiž o otázku, na kterou mají příslušné soudy, tedy Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze, v současné době v někdy odlišný (nejasný) názor.
Odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR vede od 1. února 2010 statistiku výše odškodnění poskytnutého z důvodu průtahů v řízení a nepřiměřené délky řízení. O danou statistiku ministerstva (za léta 2010 až 2012) jsme se rozhodli podělit níže v článku.
„Manuál pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění zákona č. 160/2006 Sb., na případy odškodňování průtahů v řízení“ je pomůcka určená zejména státním orgánům při aplikaci výše citovaného zákona. Seznámit ovšem může být praktické také pro poškozené.
Nejvyšší soud ČR se ve svém čerstvém rozsudku ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3485/2013, věnoval otázce, zda zákon o odpovědnosti za škodu přiznává odškodnění i tomu, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu nepřiměřené délky, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal či nikoli.
Desatero „dobré správy“ při posuzování žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup je doporučení vydané ombudsmanem, které by měly orgány poskytující odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup (tedy např. odškodnění za neoprávněné trestní stíhání, průtahy v řízení či nepřiměřenou délkou řízení) dodržovat.
V naší advokátní kanceláři jsme ve spolupráci s Ligou lidských práv spustili zhruba před rokem bezplatnou právní poradnu, ve které zájemcům nabízíme možnost nechat si vypracovat zhodnocení, zda v jejich soudních řízeních, nedochází k nepřiměřeným průtahům. Do dnešního dne jsme provedli přibližně sedmdesát zhodnocení.
České a slovenské právo se řadu let vyvíjelo společně. Za poslední dvě desetiletí však došlo ke značnému posunu v jednotlivých právních odvětvích a řada právních institutů je tak v českém slovenském právu zakotvena odlišně. Právě tyto rozdíly mezi jinak podobnými právními řády nám umožňují se inspirovat. Jaké odlišnosti najdeme u právní úpravy náhrady imateriální újmy způsobené průtahy v řízení v CŘ a v SR?
Ústavní soud ČR se dnes ve svých dvou nálezech (I. ÚS 2551/13 a I. ÚS 4227/12) vyjádřil k případům týkajícím se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem.