Setkáváme se s tím, že obce do územního plánu napíšou, že v té a v té lokalitě, bude vybudována pozemní komunikace pro zajištění dopravní obsluhy. Vymezí koridor pro tuto komunikaci, ale už zapomenou na to, aby zajistily realizovatelnost tohoto řešení skrze vymezení veřejně prospěšného opatření spojené s možností vyvlastnění. To je nesprávný postup, neboť v případě nesouhlasu některého vlastníka, nebude nikdy možné komunikaci postavit. Navíc jsou nepřiměřeně omezeni vlastníci, jejich pozemky jsou vymezením pozemní komunikace zatíženy.
Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Jeho rozsudek je extrémně obsáhlý, díky čemuž se v něm dá najít několik neotřelých závěrů, které čtenářům našich článků o judikatuře v územním plánování s radostí zprostředkováváme.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti nespokojených vlastníků proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Šlo o přiměřenost zásahu do vlastnického práva vymezením koridoru přeložky silnice s možností vyvlastnění (šlo zejména o to, jestli neexistuje jiná varianta vedené přeložky). Pojďme se podívat na argumentaci soudců. Předesíláme, že vlastníkům nevyhověli.