Ty hrdý buď a číslo na zápěstí, budiž tvůj znak a tvoje pýcha, občane! Kdo by to byl řekl, že nastal čas na písně Karla Kryla. A přece nastal.
Lze si jen s maximálními obtížemi představit, že mají podnikatelé neodolatelnou chuť pustit se do sporů se státem o náhradu škod. Jednak vědí, že dokazování bude mimořádně náročné, jednak vědí, že se stát bude tvrdě bránit, jednak vědí, že to bude na řadu let a do té doby stejně buď jejich byznys padne, nebo se nějak zmátoří. A jednak se jim třeba ani nechce.
Díky novele katastrálního zákona z roku 2013 mohou lidé využívat službu Sledování změn v katastru nemovitostí. Tato služba je poskytována přímo Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a je jeho jedinou oficiální aplikací k tomuto účelu určenou. V rámci aplikace mohou osoby, které mají některé z tzv. věcných práv k nemovitosti nebo jsou účastníky řízení o nich, sledovat změny, ke kterým u těchto nemovitostí v katastru dochází. Které osoby jsou ke sledování oprávněné, co konkrétně mohou sledovat a další užitečné informace si můžete přečíst v tomto článku.
Před nedávnem zveřejnil ESLP na svých stránkách průvodce, který na 74 stranách předkládá nejdůležitější judikaturu k čl. 1 Protokolu č. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento průvodce je skvělým pomocníkem pro ty, kteří se chtějí u ESLP domáhat ochrany svého vlastnického práva, aby si byli jisti, že jejich nárok je možné pod článek 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě podřadit. Obsah se zaměřuje nejprve na samotné ustanovení o ochraně vlastnictví, které je blíže rozvedeno a jsou vysvětleny jednotlivé pojmy v něm užité. Autoři se snaží čtenářům (tedy právníkům, budoucím stěžovatelům, soudcům, atd.) objasnit, co je zahrnuto pod pojem majetek a jaké nároky může stěžovatel před ESLP uplatnit, aby […]
Vlastník kliniky uzavřel na základě autonomní vůle a vstřícně se stěžovatelkou smlouvu o výpůjčce, na jejímž obsahu se smluvní strany shodly. Stěžovatelka proto musela počítat také s možností, že po uplynutí sjednané doby výpůjčky kliniky nebude smlouva prodloužena, a ona tak bude muset kliniku přestat užívat. Navíc Správa železniční dopravní cesty opakovaně uvedla před obecnými soudy, že hodlá kliniku začít využívat pro vlastní účely. Výkon vlastnického práva v podobě užívání kliniky pro účely činnosti vedlejší účastnice řízení však není možný, je-li klinika bezdůvodně okupována stěžovatelkou a jejím kolektivem. Je rovněž pravděpodobné, že počátku užívání kliniky bude předcházet potřebná rekonstrukce objektu, kterou nelze provést, je-li v budově činné stěžovatelčino autonomní centrum. […]