Vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu stanoví v příloze č. 10 a 11 požadavky na strukturu standardizovaných jevů územního plánu v prostředí GIS a CAD. Jedním z těchto požadavků je stanovení přesného data, do kdy mají být splněny podmínky spočívající ve vydání regulačního plánu nebo vložení dat o územní studii do evidence nebo uzavření plánovací smlouvy. Současně platí, že v návrhu územně plánovací dokumentace určeném k projednání takové přesné datum z logiky věci být nemůže. Jak situaci vyřešit?
Když obce uvažují o regulaci zastavitelných ploch v územním plánu, častokrát sáhnou po územní studii. Dnes mají možnost navíc podmínit výstavbu uzavřením veřejnoprávní plánovací smlouvy. Lze oba tyto instituty kombinovat? Pokud ano, jak?
Nejvyšší správní soud řešil opět Územní plán Prahy a zopakoval svůj přísný pohled na náležitosti veřejné vyhlášky. Pořizovatelé by si na to měli dávat opravdu pozor, aby neohrozili územně plánovací dokumentaci nezákonností, která povede k jejímu zrušení. Závěry NSS se sice týkají Prahy a jejích specifik (velké množství pořizovaných změn), ale svoji roli mohou sehrát i u menší obce. Jednoduše platí, že když je možné se s poměrně malým úsilím vyhnout velkým problémům, není důvod tak neučinit.