Pořádková pokuta za urážky policisty na Facebooku

Přinášíme rozbor nálezu Ústavního soudu z roku 2014, který je sice staršího data, ale je stále aktuální. Týká se totiž příspěvků na Facebooku užitých pro účely trestního řízení. Spolu s nárůstem popularity sociálních sítí se Facebook stává platformou obsahující velké množství údajů o osobách, které jsou např. podezřelými ze spáchání trestného činu. Logickým důsledkem toho je, že se orgány činné v trestním řízení stále častěji svou činností zaměřují právě na sociální sítě, které mohou obsahovat údaje způsobilé objasnit trestný čin. Na druhé straně je ale zejména Facebook stále více jedním ze zásadních prostředků, kterými člověk komunikuje s okolním světem, se svými známými a přáteli a prostřednictvím kterého sdílí velké množství soukromých až intimních údajů. […]

Postoupení věci do kázeňského řízení (a shledání viny z přestupku) nemá vliv na nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání

Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu. Podle Ústavního soudu je namístě pohlížet na trestní řízení a pozdější kázeňské řízení jako na dva samostatně existující procesní celky.

Námitka promlčení a korektiv dobrých mravů v řízení o odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání

Ústavní soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že zánik nároku na odškodnění imateriální újmy za nezákonné trestní stíhání v důsledku uplynutí promlčecí doby může být v individuálních případech nepřiměřeně tvrdým postihem poškozeného ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil

Ústavní soud k posouzení nároku na odškodnění po vydání zprošťujícího rozsudku v trestním řízení (I. ÚS 2394/15)

Právní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě trestního stíhání, které je skončeno zproštěním obžaloby (či zastavením trestního stíhání), je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy, tedy v principech materiálního právního státu. Má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, resp. za jednání, kterým orgány veřejné moci přímo zasáhly do základních práv jednotlivce. Nároku jednotlivce na náhradu škody v případě nezákonného trestního stíhání se ve svém nejnovějším nálezu věnoval i Ústavní soud ČR. Nezákonné trestní stíhání Žadatelka o odškodnění byla trestně stíhána pro podezření ze […]

K odbornosti znalců v trestním řízení: příklad hodnocení postupu porodních asistentek

V médiích je opakovaně probírána otázka přezkumu znaleckých posudků. Mnohdy se v trestních řízeních setkáváme s tím, že soud musí posoudit několik posudků a odborných vyjádření: jeden si nechá zpracovat obžaloba, jeden obžalovaný, další pak zadává soud. Jak víme právě i z medializovaných kauz, závěry jednotlivých posudků se mnohdy diametrálně rozcházejí.

Kompenzace nezákonné vazby v případě následného odsouzení

V dnešním článku se blíže podíváme na otázku, zda lze započtení doby strávené v nezákonné vazbě do uloženého trestu odnětí svobody považovat za dostatečnou kompenzaci nemajetkové újmy, která odsouzenému vznikla v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, jimiž byl odsouzený vzat do vazby (ponechán ve vazbě). Odsouzení k trestu odnětí svobody následující po zákonné vazbě Nejdříve se podíváme na situaci, kdy je pachatel vzat do vazby v souladu s právními předpisy a následně je odsouzen k trestu odnětí svobody: Podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, […]

Nejvyšší soud vyhověl našemu dovolání. Na naši stranu se postavilo i Nejvyšší státní zastupitelství

Nejvyšší soud usnesením z října 2015, které nám však bylo doručeno až před několika dny, vyhověl našemu dovolání a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, kterými byl náš klient uznán vinným ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Ve svém vyjádření k dovolání se na naší stranu postavil i Nejvyšší státní zástupce, který jednoznačně souhlasil s naší argumentací týkající se nesprávního postupu výše jmenovaných soudů. Skutkový stav Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky se dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by […]

Ústavní soud (III. ÚS 1391/15) k odškodnění za nezákonné trestní stíhání, kdy je zřejmé, že se pachatel protiprávního jednání dopustil

V dnes vyhlášeném nálezu se Ústavní soud ČR vyjádřil k možnosti získat odškodnění za situace, kdy je sice trestní stíhání pozdějšího žadatele o odškodnění zastaveno (tedy odškodnění za nezákonné trestní stíhání), avšak z trestního řízení je zřejmé, že se pachatel (žadatel) protiprávního jednání dopustil. V tomto článku přinášíme stručný rozbor uvedeného nálezu. V závěru pak vysvětlíme důvody, proč se závěry, které v dané věci Ústavní soud zaujal, nesouhlasíme. Popis nezákonného trestního stíhání, za které je požadováno odškodnění Stěžovatel byl ode dne 26. 1. 2003 trestně stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu podvodu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 ve spojení s usnesením Vrchního […]

Ústavní soud k příčinné souvislosti mezi trestním stíháním a znehodnocením akcií obchodní společnosti

Dnes v dopoledních hodinách byl vyhlášen nález Ústavního soudu ČR, který se věnoval otázce náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím (rozhodnutím o zahájení trestního stíhání a uvalením vazby) podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním. Ústavní soud ČR se konkrétně věnoval příčinné souvislosti mezi trestním stíháním (a nezákonnou vazbou) a znehodnocením akcií obchodní společnosti. Skutkový stav Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 2. 2011, č. j. 27 C 267/2008-78, byla zamítnuta žaloba stěžovatele, jíž se po státu domáhal zaplacení odškodnění ve výši 77.100.000 Kč s příslušenstvím odpovídající znehodnocení akcií obchodní společnosti. Dané znehodnocení akcií bylo podle tvrzení stěžovatele způsobeno nezákonným […]

Odškodnění za nezákonné věznění (vazbu) v letech 1983-1987

Ústavní soud ČR se dnes ve svém nálezu vyjádřil k případu týkajícímu se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, konkrétně se zabýval otázkou odškodnění za nezákonné věznění stěžovatele (probíhající v letech 1983-1987), který v době nesvobody odmítl nastoupit vojenskou službu z důvodu svého přesvědčení.