Majitelé rodinného domu nesouhlasili s tím, že byl při aktualizaci zásady územního rozvoje (AZÚR) vymezen přes jejich rodinný dům se zahradou koridor pro dvojité elektrické vedení 400 kV. Krajský soud se ale jejich „žalobou“ prakticky nezabýval, protože byli pasivní během pořizování zásad.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci tzv. incidenčního přezkumu územního plánu města Zlína. Jedna vlastnice chtěla přestavět rodinný dům, v čemž jí bránily regulativy požadujícího respektovat podmínky ochrany kulturních a architektonických hodnot a regulativy nepřipouštějící výstavbu nových objektů pro bydlení v zahradách a mezi zahradami stávajících rodinných domů a vil.
Během pořizování územního plánu se musí zveřejňovat řada dokumentů. Většina odpovědnosti je na pořizovateli, tedy na úřadu. Pokud je obecní úřad pořizovatelem územního plánu pro svoji obec, pak není co řešit. Na úřední desku se jednoduše vyvěšuje všechno, co musí zveřejňovat pořizovatel. Problém nastává u obce, která si nechává územní plán pořizovat od úřadu územního plánování.