V rámci sledování veřejného zájmu a péče udržitelný rozvoj se řada obcí snaží zlepšit stav svých povrchových vod, přičemž účinné odvádění odpadních vod je součástí naplňování tohoto cíle mimo jiné i s ohledem na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. 10. 2000. V této souvislosti je podstatné ustanovení § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích. V tomto textu se podrobněji podíváme na možnosti jeho využití s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 257/2015.
Smlouva o spolupráci při budování infrastruktury, smlouva o finančním příspěvku investora, smlouva o příspěvku na infrastrukturu… Toto jsou jen některá z mnoha označení, která se v praxi používají k tomu, aby obce řešily negativní dopady výstavby na svém území, nebo jim předcházely. My pro tyto smlouvy používáme souhrnné označení „smlouvy o rozvoji území“ či „smlouvy o územním rozvoji“.[1]
Může obec požadovat finanční příspěvek od vlastníků, kteří hodlají své stavby napojit na obecní vodovod nebo kanalizaci? A co když je finanční příspěvek obci poskytnut na základě darovací smlouvy? Na tyto otázky odpověděl Nejvyšší soud již v roce 2006 a v tomto příspěvku se rozhodnutí soudu blíže podíváme (i v souvislosti s pozdějším rozhodnutím z roku 2013, o kterém jsme již informovali).
Pořízení územního plánu je výkonem samostatné působnosti obce. Je tedy na rozhodnutí zastupitelstva obce, aby z množství v úvahu připadajících způsobů využití území, které odpovídají zákonným kritériím, vybralo určité řešení. Do tohoto výběru, pokud nevybočí ze zákonného rámce, není oprávněn nikdo jakkoli zasahovat. V rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, Nejvyššího správního soudu (NSS) se uvádí, že „z žádné zákonné normy či normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územně plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do určitého konkrétního způsobu využití….“.
V souvislosti s novou výstavbou v obci dochází k situacím, kdy investor vybuduje také doprovodnou infrastrukturu (komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, kanalizační či vodovodní řad), následně chce danou infrastrukturu převést na obec. Má obec povinnost ji převzít?
Řada měst a obcí musí v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel či předpisy na ochranu zdraví a životního prostředí, vybudovat novou kanalizaci či vodovod. Jednou z možností, jak může obec dosáhnout toho, aby nemusela tyto náklady nést sama, představuje místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 10c zákona o místních poplatcích. Ten může obec zavést, pokud právě vybudovala nový vodovod nebo kanalizaci.
Je možné, aby si obec sjednala s investorem smlouvu, ve které se investor zaváže obci poskytnout finanční příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury? Odpověď poskytl již v roce 2013 Nejvyšší soud ČR. Níže najdete rozbor jeho rozsudku.