Česká republika podstoupila v posledních letech zdlouhavou, namáhavou a mnohými diskutovanou rekodifikaci soukromého práva. V jejím rámci byl schválen nejen nový zákon o obchodních korporacích a nový zákon o mezinárodním právu soukromém, ale zejména nový občanský zákoník. Co tyto změny přinesly dřívějším občanským sdružením?
V advokátní kanceláři jsme před určitým časem převzali obhajobu manželů obviněných ze spáchání trestného činu křivého obvinění. Proti manželům byla obžaloba podána z toho důvodu, že se spletli, když policejní orgány upozornili na možnou drogovou trestnou činnost osob ze svého sousedství. Na první pohled jednoduchý případ, který však sebou přináší několik zajímavých právních otázek, mně přinutil zamyslet se nad trestným činem křivého obvinění, jenž je upraven v § 345 trestního zákoníku.
Dnem 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nejen nový občanský zákoník, ale také nový čl. 47 jednacího řádu štrasburského soudu (ESLP). Společně s touto změnou ESLP vydal také nový formulář pro podání stížnosti a pokyny k jeho vyplnění. Tímto příspěvkem bych se chtěl podělit o některé zásady pro podání stížnosti na porušení základních práv i o první zkušenosti s novými pravidly pro podávání stížností do Štrasburku.
Pokud byl obžalovaný v trestním řízení pravomocně uznán vinným, je povinen hradit státu a poškozenému náklady tímto řízením vzniklé. Zpravidla mu tak kromě nákladů na obhajobu vznikne povinnost hradit také náklady za vedení trestního řízení, náklady poškozeného, náklady za výkon vazby anebo trestu domácího vězení. Tento text uvedené náklady přehledným způsobem rozvádí a vysvětluje. Ke stažení je dokument dostupný zde.
V jednom z případů, kde jsme převzali zastoupení pro podání dovolání, jsme na žádost rodiny zpracovali informace o tom, jak se člověk odsouzený za trestný čin, který nikdy ve vězení nebyl, může na takovou skutečnost připravit. Následující text je shrnutím poznatků, které jsme dali dohromady. Jako dokument ke stažení je článek dostupný zde.