„Výživné je splatné každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky.“ Výroky rozsudků v otázkách výživného bývají často formulovány právě takovýmto způsobem. Co to přesně znamená a kdy je tedy výživné splatné, si pokusíme vysvětlit v následujícím článku.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Celý nález Ústavního soudu ze dne 30. ledna 2018, sp. zn. I. ÚS 4035/14, je dostupný zde.
Pokud váháte, zda do stanov SVJ zařadit ustanovení o tom, že změna stanov je možná pouze notářským zápisem, měli byste zvážit výhody a nevýhody s tím spojené. V tomto článku se vám je pokusíme přiblížit.
Vrchní soud v Olomouci ukončil období nejistoty, s níž se musela potýkat společenství vlastníků jednotek při změně stanov. Ve svém usnesení ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 8 Cmo 202/2016, rozhodl, že pro SVJ založená před 1. 1. 2014 není forma notářského zápisu při změně stanov nutná.
Jak postupovat, pokud si stěžovatel spolu s podáním toliko blanketní kasační stížnosti k NSS požádá o ustanovení zástupce, přičemž následně se tomuto stěžovateli z důvodu nemožnosti zjistit, kde se fakticky zdržuje, nedaří doručovat? Nejedná se pouze o teoretický problém, sami jsme se s ním v rámci naší praxe setkali.
V jednom z dřívějších článků jsme informovali o odškodnění žadatele, který čekal 4 roky na vyřízení své žádosti o informace, ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní. Radnice tehdy docílila natažení doby do této neuvěřitelné délky tím, že i přes opačný názor odvolacího orgánu, který jí věc opakovaně vracel, znova a znova odmítala informace poskytnout. V dnešním článku přinášíme informace o dalším podobném případu.
„Zamykejte, prosím, vchod v době od 21.00 do 6.00 hod. Chráníte tak majetek svůj i ostatních.“ Takové a podobné nápisy můžeme vidět na mnoha vchodech do domů s bytovými jednotkami. Mnohokrát je tato povinnost členům společenství vlastníků jednotek či bytového družstva uložena dokonce ve stanovách či domovním řádu. Je však takový požadavek v souladu se zákonem?
Bolestné a náhrada ztížení společenského uplatnění, to jsou dva nároky, které v rámci způsobené újmy na zdraví rozlišoval jak předchozí občanský zákoník z roku 1964, účinný do konce roku 2013, tak i občanský zákoník účinný v současné době, který k nim ještě doplnil nárok na náhradu případné další nemajetkové újmy. Jak řešit situaci, kdy bolesti trvají natolik dlouho, že samy o sobě ztěžují společenské uplatnění?