Právní rádce pro pozůstalé: Na jaké informace mám nárok? 1/2

Dojde-li k tak nešťastné události, jakou je úmrtí blízkého člověka, jedny z prvních otázek, které se pozůstalým derou na mysl, bývají: „Jak k úmrtí došlo?“ a „Proč se to stalo?“. Zodpovězením těchto (a na ně navazujících) dotazů lze dosáhnout bližšího vědomí ohledně příčin smrti blízkého člověka, což s sebou pozůstalým přináší jisté vnitřní uklidnění.

Nepodepsaný odpor nemá právní účinky? Podle Ústavního soudu formalismus a libovůle

Ústavní soud se ve svém nedávném nálezu ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. II. ÚS 2791/17, vyjádřil k otázce, zda absence podpisu na odporu proti trestnímu příkazu způsobuje jeho neúčinnost z důvodu neurčitosti osoby, která odpor podala. Postup Městského soudu v Brně označil Ústavní soud za formalistický a s prvky libovůle, neboť z obsahu podání a kontextu nebylo pochyb o tom, že podání učinil skutečně stěžovatel.

Sporná otázka navrhování prezidentských kandidátů a možný osud aktuální prezidentské volby

V několika předešlých článcích se naše advokátní kancelář věnovala aktuální otázce týkající se prezidentské volby. Konkrétně otázce, zda proběhla registrace vybraných kandidátů na prezidenta republiky v souladu se zákonem či nikoliv, a to v důsledku skutečnosti, že vybraní poslanci a senátoři při registraci vyjádřili podporu více než jednomu jedinému kandidátu. Přestože se k této věci v uplynulých týdnech vyjádřili postupně Nejvyšší správní soud i Ústavní soud, s ohledem na objektivní okolnosti svazující jejich rozhodování zůstala výsledná odpověď do značné míry zahalena stínem nesrozumitelnosti a spornosti vedoucí až k pochybám o regulérnosti nadcházejících voleb. Nyní se tedy zamyslíme nad tím, zda může být jejich výsledek v tomto směru zpochybněn.

Otázka registrace kandidátů na prezidenta republiky před Ústavním soudem

Naše kancelář se v uplynulých týdnech věnovala otázce možnosti členů zákonodárného sboru. Nejprve jsme v článku „Mohou se jednotliví poslanci a senátoři podílet na podání více než jedné kandidátní listiny pro volby prezidenta republiky?“ představili vlastní analýzu sporné situace, a dále pak v článku „Usnesení Nejvyššího správního soudu k otázce registrace kandidátů na prezidenta republiky“ uvedli komentované shrnutí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v dané věci. Nyní se díky ústavní stížnosti podané paní Terezií Holovskou, jež iniciovala dřívější řízení před Nejvyšším správním soudem, mohl k věci vyjádřit rovněž Ústavní soud – orgán ochrany ústavnosti.

Usnesení Nejvyššího správního soudu k otázce registrace kandidátů na prezidenta republiky

Jak jsme avizovali již v našem článku „Mohou se jednotliví poslanci a senátoři podílet na podání více než jedné kandidátní listiny pro volby prezidenta republiky?“, Nejvyšší správní soud dne 13. 12. 2017 vydal rozhodnutí ve věci otázky, zda mohou členové zákonodárného sboru navrhovat více než jednoho prezidentského kandidáta. Usnesením ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. Vol 84/2017 (dále jen „Usnesení“), sice Nejvyšší správní soud odmítl podaný návrh z formálních důvodů, současně však vyjádřil právní názor, který v dané „sporné“ otázce zřejmě do budoucna konečně udělal jasno.

Krajský soud v Brně podruhé k otázce volného poskytování homeopatie

Jak jsme psali již v článku Poskytování homeopatických služeb nelékařem není přestupek, Krajský soud v Brně zaujal v samém závěru minulého roku stanovisko, že osoby poskytující homeopatické služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nelze za tuto jejich činnost trestat. Na tento právní názor nyní stejný soud navázal v obdobné věci, v níž opět vyhověl žalobkyni a zrušil napadené přestupkové rozhodnutí.

Průběh státní zkoušky na některých katedrách FSS MU je nezákonný

Krajský soud v Brně v úvodu roku 2017 dospěl k alarmujícímu a pro někoho možná nečekanému závěru, že průběh státních závěrečných zkoušek na jedné z kateder Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, není v souladu se zákonem a vnitřními předpisy Masarykovy univerzity. Tento právní názor byl sice vysloven v jednom konkrétním případě, vše nicméně napovídá tomu, že se jedná o nikoliv o ojedinělý exces, ale o problém běžné zaužívané praxe.

Poskytování homeopatických služeb nelékařem není přestupek

Krajský soud v Brně měl v nedávné době jedinečnou možnost vyjádřit svůj právní názor ke kontroverzní otázce, zda mohou být homeopatické služby poskytovány osobami, které nejsou registrovanými poskytovateli zdravotních služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nebo zda se tyto osoby při jejich poskytování bez oficiálního oprávnění dopouštějí přestupku. Tuto možno přitom využil tak, že se postavil na stranu homeopatů.

Samotnou přítomnost otce u porodu není možno zpoplatnit

Ústavní soud se v nedávno vyhlášeném nálezu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3035/15, zabýval v minulosti často diskutovanou otázkou, zda je možné (v souladu s ústavou), aby nemocnice zpoplatňovaly účast otce dítěte u jeho porodu. V citovaném nálezu, jehož dopady značně přesahují konkrétní případ, ve vztahu k němuž byl vydán, Ústavní soud dospěl k závěru, že zpoplatnění samotné přítomnosti otce u porodu není možné, přičemž dále stanovil jasné podmínky, které je nutno splnit, aby bylo možno zpoplatnit poskytování služeb, které s touto účastí přímo souvisejí.

Ústavní soud k otázce promlčení ve věci náhrady újmy na zdraví

Před nedávnem vyhlásil Ústavní soud nález ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. I. ÚS 834/15, jímž vyhověl ústavní stížnosti ženy, která se u obecných soudů domáhala přiznání náhrady újmy na zdraví v penězích, ve výši 35 100 000 Kč. Ústavní soud se sice v této věci zabýval pouze dílčí otázkou počátku běhu promlčecí lhůty, i tak se jedná o rozhodnutí mající význam jak pro probíhající soudní řízení, tak pro obdobné případy.