Ústavní soud Zahumny #61 – K subsidiaritě trestní represe

Ústavní soud se zabýval stížností stěžovatele, který byl uznán vinným ze spáchání přečinu povinnosti při správě cizího majetku. Trestného činu se měl stěžovatel v postavení náměstka ministra financí dopustit iniciací a zadáním dvou veřejných zakázek v celkové ceně 1.464.399,18 Kč, jejichž předmětem bylo zpracování právních analýz týkajících se postupu ministerstva financí po vyhlášení nálezu Ústavního soudu o regulaci hazardu (nález ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 6/13), a následným uzavřením smluv s Institutem kontroly, o. p. s., a advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges, s. r. o. jako zpracovateli těchto analýz. Ústavní soud nepopírá, že v daném případě lze pochybovat o racionalitě a hospodárnosti počínání stěžovatele. Je však […]

Ústavní soud Zahumny #60 – K odpovědnosti státu za nezákonné přestupkové řízení

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 3. září 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19, věnoval otázce přiznání náhrady nákladů právního zastoupení v přestupkovém řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ústavní soud zdůraznil, že v každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí a tedy spojovat s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů […]

Ústavní soud Zahumny #58 – Ekonomická závislost rozhodce

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 16. srpna 2019, sp. zn. II. ÚS 1851/19, zabýval otázkou podjatosti rozhodce z důvodu jeho ekonomické závislosti na jedné ze stran sporu. Ústavní soud v nálezu uvedl, že si je sice vědom, že opakované využívání jednoho rozhodce není v praxi ničím neobvyklým, neboť taková osoba zpravidla (a právě proto) disponuje potřebnými znalostmi a zkušenostmi, avšak současně však připustil, že skutečně nelze vyloučit, že v těchto situacích může vztah mezi rozhodcem a oprávněným subjektem přerůst až v ekonomickou závislost. V každém případě je však nutné vzájemné vztahy rozhodce a účastníků řízení posuzovat detailněji. Text nálezu Ústavního soudu ze dne 16. srpna 2019, sp. zn. […]

Ústavní soud Zahumny #54 – Chybné poučení o dovolání nesmí znemožnit přístup k soudní ochraně

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 11. června 2019, sp. zn. sp. zn. II. ÚS 1467/18, zabýval, mimo jiné, zajímavou otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. Stěžovatel v daném případě nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práv poskytuje, konkrétně nepodal dovolání k Nejvyššímu soudu. To však dle Ústavního soudu nelze v tomto případě klást stěžovateli k tíži, neboť odvolací soud ho nesprávně poučil o nemožnosti podat dovolání. Odmítnutí stěžovatelovy stížnosti pro nepřípustnost by tak v souladu s judikaturou Evropského soud pro lidská práva znamenalo porušení jeho práva na přístup k soudu podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. […]

Ústavní soud Zahumny #49 aneb i při podnikání je zaručena svoboda projevu

V nálezu ze dne 17. dubna 2019, sp. zn. II. ÚS 3212/18, se Ústavní soud zabýval otázkou, zda se diskriminačního jednání dopustil hotel, který na svých internetových stránkách vyvěsil v češtině a angličtině následující informaci: „S platností od 24. 3. 2014 neubytováváme občany Ruské federace. Důvodem je anexe Krymu. Služby našeho hotelu mohou využít pouze ti občané RF, kteří se podepíší pod prohlášení, ve kterém vyjádří svůj nesouhlas s okupací Krymu, který odporuje všem normám, které by měly platit v 21. století. Váš hotel Brioni Boutique“. a ubytovával občany Ruské federace jen pod podmínkou, že podepíšou prohlášení ve znění: „Prohlašuji tímto, že nesouhlasím jako občan Ruské federace s okupací Krymu, který […]

Soudy nemohou vybírat soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci

Ústavní soud se v posledních dnech ve svých dvou nálezech (sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18) věnoval otázce soudního poplatku za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci. Soud dospěl k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a […]

Ústavní soud Zahumny #48 aneb o právu osob s duševním postižením účinně se účastnit řízení

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 28. března 2019, sp. zn. II. ÚS 2020/18, zabýval otázkou účinné účasti osob s duševním postižením v soudním řízení. Osoby se zdravotním postižením mají právo na to, aby se mohly reálně účastnit řízení a uplatňovat v něm svá práva rovnoprávně s ostatními, což někdy může vyžadovat, aby v jejich prospěch byla přijata určitá procesní opatření. Pokud se tedy soudního řízení účastní osoba se zdravotním postižením (a zvláště duševním postižením), které jí může ztěžovat či dokonce znemožňovat účast na řízení, a tato osoba není zastoupena právním zástupcem ani opatrovníkem, je třeba vždy zkoumat, zda je schopna sama se řízení účinně účastnit a uplatňovat […]

Ústavní soud Zahumny #46 aneb obchody zůstanou o vybraných svátcích zavřené

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) zamítlo návrh skupiny 18 senátorů na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Dle Ústavního soudu je „…legitimním cílem zákona umožnit zaměstnancům v pracovním poměru si tyto svátky v klidu připomenout a oslavit. Stejně tak je legitimní připomenout i všem ostatním, že je vhodné se v některé dny vyhnout nákupnímu shonu a věnovat se jiným činnostem s více duchovním zaměřením, ať již v kruhu rodinném, nebo ve společnosti těch, kteří sdílejí stejné hodnoty.“ „Ústavní soud se dále zabýval vhodností zákona k dosažení zamýšleného účinku. Po tisíciletí platí v našem civilizovaném okruhu zásada, že je nezbytné, aby lidé nepracovali […]

Ústavní soud Zahumny #45 – Doznání odsouzeného není podmínkou pro podmíněné propuštění!

Ústavní soud se v nálezu ze dne 12. února 2019, sp. zn. III. ÚS 2204/17, zabýval otázkou, zda je doznání odsouzeného k trestnému činu nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Soud dospěl k závěru, že nikoliv: „Účelem trestního řízení, včetně řízení vykonávacího, není získat doznání obviněného, resp. odsouzeného. Prokázat „polepšení se“ ve smyslu § 88 odst. 1 trestního zákoníku je možno i bez toho, aby se odsouzený výslovně doznal, vyplývá-li z jiných důkazů či okolností, že v dostatečné míře nabyl kritický náhled na svou trestnou činnost.“ Nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2019, sp. zn. III. ÚS 2204/17, je dostupný zde.

Ústavní soud Zahumny #44 – Billboardy opravdu musí pryč!

Plénum Ústavního soudu se zabývalo přechodným ustanovením zákona č. 196/2012 Sb., týkajícího se billboardů u dálnic a silnic I. třídy. Ústavní soud dospěl k závěru, že dané ustanovení není protiústavní. Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, která podléhá mimo jiné sociálně ekonomickým a technickým změnám, jež mohou vyžadovat i reflexi v nárocích kladených na bezpečnost silničního provozu a na okolnosti s ním spojené. Cílem předmětných ustanovení je ochrana obecného, v širším slova smyslu chápaného veřejného zájmu, který je znakem každé právní regulace. V daném případě veřejný zájem, resp. účel právní regulace, představuje zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrana života a zdraví jeho účastníků. Aby […]