Ústavní soud Zahumny #36 aneb když se rodiče hádají o tom, zda očkovat dítě

V situaci názorového sporu mezi rodiči ohledně očkování dítěte není obecně vyloučeno, aby jeden z rodičů úspěšně uplatnil výhradu svědomí, avšak v takovém případě bude nutno vážit svobodu svědomí rodiče oponujícího očkování jak s veřejným zájmem na ochraně zdraví, tak s totožnou svobodou svědomí druhého rodiče, neboť právo na péči o dítě a jeho výchovu náleží oběma rodičům. Oprávněná výhrada svědomí vůči jakékoli zákonné povinnosti navíc může být uplatněna jen v mimořádných případech a mimo jiné musí být opřena o dostatečně naléhavé důvody. Nález Ústavního soudu ze dne 8. října 2018, sp. zn. II. ÚS 725/18, je dostupný zde.

Ústavní soud Zahumny #35 – k právu dítěte na informace o probíhajícím řízení

Nezletilé dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, které se jej bezprostředně dotýká. Má tedy právo být důležitým aktérem řízení, nikoli jen objektem ochrany či pasivním pozorovatelem rozhodování o své záležitosti. Právo dítěte být slyšeno v řízení, které se jej týká, zaručené čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, se neomezuje na pouhé zjištění názoru dítěte na projednávanou záležitost, dítě nemůže být vnímáno jen jako zdroj informací. Naopak zahrnuje další komunikaci s dítětem a informování jej o řízení, včetně toho, jak nakonec bylo rozhodnuto v jeho záležitosti a jak byl zohledněn jeho názor, pokud jej dítě vyjádřilo. Za dodržení tohoto práva přitom odpovídá soud. Pokud je dítě způsobilé k tomu, aby v řízení […]

Ředitel ústavu může být jen jeden

Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 11. července 2018, č. j. 14 Cmo 409/2017 – 116, věnoval otázce, zda statutární orgán ústavu, ředitel, je za každých okolností monokratický orgán, nebo zda může být koncipován i jako orgán kolegiální. Vrchní soud přitom dospěl k jednoznačnému názoru, že statutární orgán ústavu je koncipován jako orgán monokratický.

Vzor souhlasu se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání newsletteru, pozvánek, nekomerčních sdělení či žádostí o finanční nebo jinou pomoc

Neziskové organizace často zpracovávají osobní údaje osob, které nejsou jejich členy, za účelem zasílání newletterů, pozvánek, nekomerčních sdělení. Chtějí tímto upozornit na činnost, kterou vykonávají, a dostat se tak do povědomí lidí, kteří by je případně finančně podpořili. Případně zpracovávají osobní údaje osob, kteří nejsou jejich členy, přímo za účelem zasílání žádostí o finanční nebo jinou pomoc. Jak postupovat, aby daný způsob zpraocvání osobních údajů byl v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (dále také “GDPR”)?

Vyzkoušeli jsme za vás aplikaci NaSpis umožňující vzdálené nahlížení do elektronické verze spisů Ústavního soudu

Koncem srpna jsme vás informovali o tom, že Ústavní soud zprovozní od 1. 9. 2018 internetovou aplikaci NaSpis, která umožní advokátům vzdáleně přistupovat a seznamovat se s elektronickými dokumenty ve spisech Ústavního soudu. Nyní jsme aplikaci vyzkoušeli a níže v článku se dělíme o své dojmy.

Rodiče Thymiana, jehož jméno matrika odmítala zapsat do rodného listu, získali odškodnění 30.000 Kč

Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.