Nový stavební zákon skrývá spoustu „úžasných“ pokladů a překvapení, která na pořizovatele a obce vykouknou v tu nejméně vhodnou dobu. Jedním z nich je přechodné ustanovení § 323 odst. 8.

Co když společné jednání o návrhu ÚPD proběhlo podle starého stavebního zákona?

Ustanovení § 323 odst. 8 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon zní: Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, dokončí se činnosti zakončené úpravou návrhu po společném jednání podle starého stavebního zákona.

Návrh ÚPD se následně upraví tak, aby byl v souladu s novým stavebním zákonem. Následně by se měl logicky ještě jednou projednat. A to je právě kámen úrazu. Nový stavební zákon totiž v § 323 odst. 8 říká: Veřejné projednání se bez nového projednávání vyhodnocení vlivů uskuteční v rozsahu vyžadovaném tímto zákonem. Dotčené orgány uplatní stanoviska k částem, které byly od společného jednání změněny. Problém je, že toto ustanovení jaksi zapomnělo na pokyn ke konání společného jednání. Jak se tedy má upravený návrh projednat s dotčenými orgány? Pro to neexistuje pravidlo.

Veřejné projednání návrhu není určeno pro dotčené orgány

Veřejné projednání podle nového stavebního zákona není určeno pro dotčené orgány, oprávněné investory a obec, pro kterou se ÚPD pořizuje. Tyto subjekty se vyjadřují v rámci společného jednání.

Kdyby tedy pořizovatel pouze oznámil veřejnou vyhláškou podle § 93 odst. 5 písm. c) místo a dobu konání veřejného projednání, může jít o docela velký průšvih, protože se řada dotčených orgánů k projednání upraveného návrhu vůbec nedozví, což může vést ke zrušení územně plánovací dokumentace pro nezákonnost.

Jak to vyřešit?

Domníváme se, že pořizovatel má dvě možnosti:

  • Může přistoupit k upravenému návrhu podle § 323 odst. 8 stavebního zákona jako k novému návrhu, který prostě podle § 93 odst. 5 nového stavebního zákona předloží jak ke společnému jednání, tak k veřejnému projednání a oba procesy řádně oznámí.
  • Přijatelná by pro soudy měla být i druhá varianta: pořizovatel by oznámil jen konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou, ale tuto veřejnou vyhlášku zašle prostě jednotlivě na vědomí těm subjektům, kterým by jinak oznámil konání společného jednání. Současně je poučí o možnosti uplatnit stanoviska podle § 323 odst. 8 stavebního zákona.

Oba postupy zajistí, že jak veřejnost, tak ostatní subjekty budou řádně informovány o projednávání návrhu a dostanou skutečnou možnost se vyjádřit v dostatečně dlouhé lhůtě.  Soudy by měly být spokojené a vlastníci si nebudou moci stěžovat, protože nedojde k žádnému zkrácení jejich práv.

Více našich textů k situacím, které přináší nový stavební zákon (zejm. v územním plánování), najdete zde.