Odškodňování trvalých bolestí

Bolestné a náhrada ztížení společenského uplatnění, to jsou dva nároky, které v rámci způsobené újmy na zdraví rozlišoval jak předchozí občanský zákoník z roku 1964, účinný do konce roku 2013, tak i občanský zákoník účinný v současné době, který k nim ještě doplnil nárok na náhradu případné další nemajetkové újmy. Jak řešit situaci, kdy bolesti trvají natolik dlouho, že samy o sobě ztěžují společenské uplatnění?

K odbornosti znalců v trestním řízení: příklad hodnocení postupu porodních asistentek

V médiích je opakovaně probírána otázka přezkumu znaleckých posudků. Mnohdy se v trestních řízeních setkáváme s tím, že soud musí posoudit několik posudků a odborných vyjádření: jeden si nechá zpracovat obžaloba, jeden obžalovaný, další pak zadává soud. Jak víme právě i z medializovaných kauz, závěry jednotlivých posudků se mnohdy diametrálně rozcházejí.

Možnosti právní ochrany proti nákaze žloutenkou ve zdravotnickém zařízení

I banální zákrok, ze kterého se pacient rychle zotaví, může být v několika málo případech spojen s přenosem vážného nakažlivého onemocnění – žloutenky typu C. Nebezpečí se může skrývat např. v krevních konzervách, ve špatně dezinfikovaných nástrojích či v dialýze. Pacient pak většinou odchází z nemocnice, aniž by se o tom, že je žloutenkou nakažen, dozvěděl.

Šance pro poškozené pacienty, kteří neuspějí před soudem

V případě, že je pacientovi způsobena škoda na zdraví v souvislosti se zdravotní péčí, je jedním z rizik soudního sporu skutečnost, že v případě neúspěchu by pacient musel hradit náklady zastoupení nemocnice. Zároveň na začátku řízení mnohdy nelze s jistotou říci, zda za způsobenou škodu na zdraví (nebo zásah do osobnostních práv) odpovídá zdravotnické zařízení, nebo nikoli.