Budou soudy vybírat soudní poplatky za žaloby proti státu i v řízeních zahájených před 30. 9. 2017?

V říjnu jsme v článku Za žalobu na odškodnění za průtahy se nově hradí soudní poplatky informovali o tom, že zákonem č. 296/2017 Sb. byla v odškodňovacím řízení nově zavedena povinnost hradit soudní poplatek. V praxi se však nyní ukazuje jako problematické přechodné ustanovení uvedeného zákona, kdy názory odborníků se rozcházejí v tom, zda za odvolání a dovolání u řízení, které bylo zahájeno před 30. 9. 2017, mají soudy právo vybírat soudní poplatky.

Postoupení věci do kázeňského řízení (a shledání viny z přestupku) nemá vliv na nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání

Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu. Podle Ústavního soudu je namístě pohlížet na trestní řízení a pozdější kázeňské řízení jako na dva samostatně existující procesní celky.

Námitka promlčení a korektiv dobrých mravů v řízení o odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání

Ústavní soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že zánik nároku na odškodnění imateriální újmy za nezákonné trestní stíhání v důsledku uplynutí promlčecí doby může být v individuálních případech nepřiměřeně tvrdým postihem poškozeného ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil

Nejvyšší soud ČR k tzv. „dožalování“ újmy za další průběh průtažného řízení

Nejvyšší soud ČR se v květnu tohoto roku blíže vyjádřil k tomu, jak mají soudy postupovat v situaci, kdy poškozený, který již byl odškodněn za část nepřiměřeně dlouhého (v té době ještě běžícího) řízení, žádá odškodnění za zbývající délku nepřiměřeně dlouhého řízení. Odškodňovací řízení Žalobce se domáhal po ministerstvu poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 100.000 Kč za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. E 442/99. Na základě stanoviska žalované ze dne 4. 11. 2008, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 10. 2009, č. j. 17 C 180/2008-60, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. […]

Právo na přiměřenou délku řízení a porušení dalších základních práv účastníka řízení

Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouhém řízením, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl účastník řízení (poškozený) v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Takový stav přitom vyplývá z nejistoty ohledně výsledku sporu, kterou trpí v zásadě každý účastník nepřiměřeně dlouhého řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, rozsudek ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4091/2011, a rozsudek ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1436/2013). Primárně je tedy účelem náhrady kompenzovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů.

Počítání délky řízení pro účely odškodnění v případě obnovy řízení

Do celkové délky řízení pro účely odškodnění za nepřiměřenou délku je nutno počítat dobu od zahájení řízení do skončení řízení a poté dobu ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení o povolení obnovy řízení. Řízení o povolení obnovy řízení se do celkové délky řízení nezapočítává. Uvedený závěr shrnul Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2780/2015. V rozsudku Kulnev proti Rusku ze dne 18. 3. 2010, stížnost č. 7169/04, ESLP zopakoval již dříve vyslovený závěr, že pro určení relevantní délky řízení je třeba vzít do úvahy pouze období, kdy řízení před orgány veřejné moci trvalo, tedy kdy zde nebylo pravomocného rozhodnutí ohledně obvinění stěžovatele. […]

Námitka promlčení nároku vznesená státem ve sporu o odškodnění pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným odporuje dobrým mravům

Ústavní soud ČR se ve svém nálezu z minulého týdne zabýval otázkou, zda je námitka promlčení nároku na odškodnění pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným vznesená ze strany státu v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud ČR přitom dospěl k jednoznačnému závěru, že takováto námitka je “nemravná“. Soud dokonce zašel tak daleko, že celou situaci ohledně odškodňování pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným (vytvořenou státem) přirovnal k příslovečné Hellerově Hlavě XXII.

Odškodnění 75.000,-Kč za průtahy při vyřizování žádosti o informace

V jednom z dřívějších článků jsme informovali o odškodnění žadatele, který čekal 4 roky na vyřízení své žádosti o informace, ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní. Radnice tehdy docílila natažení doby do této neuvěřitelné délky tím, že i přes opačný názor odvolacího orgánu, který jí věc opakovaně vracel, znova a znova odmítala informace poskytnout. V dnešním článku přinášíme informace o dalším podobném případu.

Odškodňování trvalých bolestí

Bolestné a náhrada ztížení společenského uplatnění, to jsou dva nároky, které v rámci způsobené újmy na zdraví rozlišoval jak předchozí občanský zákoník z roku 1964, účinný do konce roku 2013, tak i občanský zákoník účinný v současné době, který k nim ještě doplnil nárok na náhradu případné další nemajetkové újmy. Jak řešit situaci, kdy bolesti trvají natolik dlouho, že samy o sobě ztěžují společenské uplatnění?