Právnická osoba může požadovat odškodnění za nezákonné trestní stíhání

Na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 9. listopadu 2022 byla schválena tato právní věta: „Právnické osobě může vzniknout nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním.“

Nejvyšší soud: Nepřiměřená délka správního řízení, jehož předmětem je základní právo

Nejvyšší soud v nedávném rozsudku č.j. 30 Cdo 3118/2020-250 vyjasnil některé otázky odškodňování nepřiměřené délky správních řízení podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Konkrétně se věnoval případu, kdy byla namítána nepřiměřená délka daňového řízení. Starší judikatura k odškodňování nepřiměřené délky správních řízení Původně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu připouštěla odškodňování nepřiměřené délky správních řízení pouze tam, kde se jednalo o řízení, které by spadalo pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). Muselo se jednat o řízení, jehož předmět měl civilněprávní povahu. Na základě judikatury ESLP bylo na místě klást tyto otázky, […]

Žádejte náhrady škod, není to nemorální!

Naše ministryně spravedlnosti (jak absurdní, že) je opravdu zajímavá osoba. Její mediální sláva poté, co se sprostě navážela do soudce Výborného a dokonce i do podnikatelů, kterým drze doporučovala, že měli mít připravenu vatu (jako kdyby snad podnikání rozuměla!), nehasne a zřejmě jen tak neskončí. K dobru jí budiž přičtena aspoň jedna jediná věc: zpropagovala mezi podnikateli otázku náhrad škod za všechna opatření, která stát vydal bez řádného zdůvodnění a bez toho, že by zhodnotil jejich dopady na ekonomiku a celou společnost. Za podnikatele, kterým stát srazil vaz, děkujeme.

Hromadná žaloba o omluvu za porušení zákona proti ministerstvu zdravotnictví

Městský soud v Praze č.j. 14 A 41/2020 – 111 na základě žaloby právníka Ondřeje Dostála potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví nebylo oprávněno za nouzového stavu omezovat práva občanů. Občané tak mají možnost uplatnit vůči státu nárok na satisfakci podle zákona č. 82/98 za nezákonná opatření a postup ministerstva.

Stát bude hradit škody za nouzový stav. Do úvahy přichází i regres politiků

Městský soud v Praze dnešního dne rozsudkem sp. zn. 14 A 41/2020 na základě žaloby právníka Ondřeje Dostála zrušil několik opatření ministerstva zdravotnictví. Přes nehorázné počínání exekutivy je stále Česká republika právním státem.

Ústavní soud Zahumny #60 – K odpovědnosti státu za nezákonné přestupkové řízení

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 3. září 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19, věnoval otázce přiznání náhrady nákladů právního zastoupení v přestupkovém řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ústavní soud zdůraznil, že v každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí a tedy spojovat s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů […]

Soudy nemohou vybírat soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci

Ústavní soud se v posledních dnech ve svých dvou nálezech (sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18) věnoval otázce soudního poplatku za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci. Soud dospěl k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a […]

Rodiče Thymiana, jehož jméno matrika odmítala zapsat do rodného listu, získali odškodnění 30.000 Kč

Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.