Odmítavá rozhodnutí ESLP budou od června 2017 odůvodňována

Poté, co v roce 2010 vstoupil v účinnost Protokol č. 14 k Úmluvě, začal ESLP řešit takřka nezvladatelný nápad stížností řešit tím, že stížnosti zjevně neopodstatněné začaly být odmítány zrychlenou procedurou – rozhodnutím samosoudce. Pokud někdo má zkušenosti s podáváním stížností k ESLP, zná stručný „odmítavý“ dopis, který v těchto případech štrasburský soud posílal.

Počítání délky řízení pro účely odškodnění v případě obnovy řízení

Do celkové délky řízení pro účely odškodnění za nepřiměřenou délku je nutno počítat dobu od zahájení řízení do skončení řízení a poté dobu ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení o povolení obnovy řízení. Řízení o povolení obnovy řízení se do celkové délky řízení nezapočítává. Uvedený závěr shrnul Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2780/2015. V rozsudku Kulnev proti Rusku ze dne 18. 3. 2010, stížnost č. 7169/04, ESLP zopakoval již dříve vyslovený závěr, že pro určení relevantní délky řízení je třeba vzít do úvahy pouze období, kdy řízení před orgány veřejné moci trvalo, tedy kdy zde nebylo pravomocného rozhodnutí ohledně obvinění stěžovatele. […]

Pozůstalí rodiče a právo nahlížet do trestního spisu vedeného ve věci jejich zesnulého dítěte

Ústavní soud se na základě ve svém nedávném nálezu sp. zn. ÚS 3526/16 vyjádřil k otázce možnosti nahlížení rodičů do trestního spisu vedeného ve věci úmrtí jejich novorozeného dítěte. Rodiče zastupovala naše advokátní kancelář. Orgány Policie ČR a státní zastupitelství žádosti rodičů odmítaly vyhovět s tím, že rodiče nejsou žádnými ze zákoně uvedených osob, které mají do spisu přístup podle zákona. Podle Ústavního soudu ale rodiče spadají do kategorie tzv. jiných osob, které do spisu mohou nahlížet za účelem uplatnění svých práv, resp. práv dítěte. Podle Ústavního soudu mají rodiče právo do spisu nahlédnout již na základě samotné skutečnosti, že jsou rodiči zesnulého dítěte.

Dřívější občanská sdružení už nemusejí přizpůsobovat svůj název § 216 OZ

Spolky, které byly založeny před rokem 2014, už nemusejí přizpůsobovat svůj název požadavkům občanského zákoníku. Na konci roku 2016 byla tato povinnost zrušena. Název dřívějších občanských sdružení tedy již nemusí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ či zkratku „z. s.“ Stále ale platí povinnost přizpůsobit stanovy a doplnit informace o orgánech spolku do veřejného rejstříku. Dřívější povinnost spolků vzniklých před 31. 12. 2013 přizpůsobovat název § 216 OZ Podle ustanovení § 216 občanského zákoníku musí název spolku obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. Dle ustanovení § 3042 občanského zákoníku odporuje-li název právnické osoby ustanovením občanského zákoníku (tedy u spolků požadavkům stanoveným v ustanovení § 216 […]

Právo na lékařskou pomoc vs. právo pomoc odmítnout

Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 2078/16 ze dne 2. 1. 2017 zdůraznil povinnost všech respektovat svobodné rozhodnutí osoby odmítnout lékařskou pomoc. Toto obecné pravidlo Ústavní soud aplikoval na konkrétní případ a dospěl k závěru, že obecné soudy porušily stěžovatelovo právo vyjádřené v čl. 39 Listiny základních práv a svobod, tj. že nikdo nemůže být odsouzen za čin, který není podle zákona trestným. Tím, že nemocná odmítla nechat se léčit, byl totiž stěžovatelův čin neposkytnutí lékařské péče zbaven protiprávnosti.

Krajský soud v Brně podruhé k otázce volného poskytování homeopatie

Jak jsme psali již v článku Poskytování homeopatických služeb nelékařem není přestupek, Krajský soud v Brně zaujal v samém závěru minulého roku stanovisko, že osoby poskytující homeopatické služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nelze za tuto jejich činnost trestat. Na tento právní názor nyní stejný soud navázal v obdobné věci, v níž opět vyhověl žalobkyni a zrušil napadené přestupkové rozhodnutí.

Průběh státní zkoušky na některých katedrách FSS MU je nezákonný

Krajský soud v Brně v úvodu roku 2017 dospěl k alarmujícímu a pro někoho možná nečekanému závěru, že průběh státních závěrečných zkoušek na jedné z kateder Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, není v souladu se zákonem a vnitřními předpisy Masarykovy univerzity. Tento právní názor byl sice vysloven v jednom konkrétním případě, vše nicméně napovídá tomu, že se jedná o nikoliv o ojedinělý exces, ale o problém běžné zaužívané praxe.

Poskytování homeopatických služeb nelékařem není přestupek

Krajský soud v Brně měl v nedávné době jedinečnou možnost vyjádřit svůj právní názor ke kontroverzní otázce, zda mohou být homeopatické služby poskytovány osobami, které nejsou registrovanými poskytovateli zdravotních služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nebo zda se tyto osoby při jejich poskytování bez oficiálního oprávnění dopouštějí přestupku. Tuto možno přitom využil tak, že se postavil na stranu homeopatů.